Plodnice

Patří ke středně velkým ryzcům.
Taxonomické zařazení: v rodě Lactarius patří do podrodu Piperites, skupiny Dapetes a podskupiny Deliciosini.

Klobouk

40-200 mm v průměru, nízce vyklenutý, pak plochý, uprostřed vtlačený. Za vlhka lepkavý. Barva lososově růžová, různě oranžová až rezavá či cihlově červená, různě se opakující v pásech a kruzích. Při poranění či otlaku klobouku místa po delší době zelenají až šednou.

Hymenofor

Lupeny přirostlé až sbíhavé, husté, žlutooranžové, při poranění po delší době zelenající až šedé.

Třeň

30-70 x 15-35 mm, krátký, válcovitý, někdy ďubkatý či bělavě ojíněný, občas s nepravidelnou dutinou. Barva lososová až oranžová, ďubky meruňkově oranžové. Při poranění nebo otlaku podobně jako klobouk a lupeny po delší době zelená až šedne.

Dužnina

Nažloutlá až oranžová, bělavá v okolí dutiny ve třeni, po delší době zelená až šedne. Vůně příjemně ovocná, chuť jemně kořeněná, někdy nepříjemná.

Důležité určovací znaky

Mléko - nehojné, zvláště u starších plodnic, oranžové až tmavě oranžové, při zasychání zelenající až šednoucí. Chuť jemná, kořeněná.

Biotop

Roste místy hojně, ve skupinách, obvykle v travnatých či mechových místech pod borovicemi, často v mladých porostech či na jejich okrajích, např. u lesních cest.

Kdy roste

Roste od července do listopadu.

Možnost záměny

Lze zaměnit za ostatní druhy ryzců ze skupiny Dapetes, nejvíce asi za ryzec osmahlý (Lactarius quieticolor), který roste na podobných místech, ale jeho klobouk má šedozelenou barvu a mléko po chvíli mění barvu na vínovou.

Další zajímavosti a postřehy

Poznámka k rozšíření: tento ryzec roste skutečně místy hojně a pravidelně, místy vůbec. Osobně ho každoročně nalézám v Brdech, ale např. ve "Velkém fotoatlase hub Jižních Čech" od pana Papouška není vůbec uveden.

Vědecká/lidová synonyma

Lactarius pinicola (Smotl. )Z. Schaef. - ryzec borový

Význam

Chutná jedlá houba, nejlepší opečená či nakládaná v nálevu.

Literatura a zdroje

Jean Blum (1976) - Les Lactaries
Kuulo Kalamees (1979) - Eesti riisikad
Fabio Foiera, Enzo Lazzarini, Martin Snabl, Oscar Tani (1998) - Fungi Lattari
Maria Teresa Basso (1999) - Lactarius Pers. (Fungi Europaei)
Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier (2000) - Houby
Jacob Heilman-Clausen, Annemieke Verbeken & Jan Vesterholt (2000) - The genus Lactarius (Fungi of Northen Europe - vol. 2)
Vladimír Antonín (2006) - Encyklopedie hub a lišejníků
Roberto Galli (2006) - I Lattari
Tomáš Papoušek (2010) - Velký fotoatlas hub z Jižních Čech (druhé vydání)