Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: občasné | Upravit
Klobouk 3 - 8 cm, polokulovitý, pak sklenutý, nakonec poduškovitý, bílý, bělavý až krémově našedlý, později až se světle nahnědlým nebo šedohnědým tónem. Velice vzácně může být klobouk až olivově nazelenalý či nazelenalý (var. aeruginetum, kozák bílý nazelenalý).
Rourky v mládí bílé nebo bělavé, ve stáří až našedlé nebo nahnědlé, póry rourek se po otlačení téměř nemění, nebo mění barvu do slabě šedé či špinavě růžové.
Třeň 7 - 15 x 1 - 2, 5 cm, nejprve bílý až bělavý, ve stáří s olivovým až bledě krémovým odstínem. Šupinky i ve stáří světle zbarvené.
Dužnina bílý až bělavá, ve stáří někdy nepatrně nahnědlá, v bázi až olivově nazelenalá. Dužnina na řezu neměnná nebo jen slabě růžoví.
Tento, podle Červeného seznamu makromycetů ČR téměř ohrožený druh, se vyskytuje vzácněji od pahorkatin až do horských oblastí. Plodnice vyrůstají od června do října pod břízami. Druh je vázán na vlhké rašeliniště, podmáčené březiny apod. místa.
- křemenáč bělostný - obvykle opod osikami vtroušenými mezi břízami, typická přívěskatá blanka na okraji klobouku, černající dužnina třeně
- kozák šedohnědý (bílá odrůda) - těžce odlišitelný, dobrým znakem je oxidace dužniny a biotop, spolehlivě však jen mikroskopicky
Autor popisu: Patrik Mlčoch
Atlas - hřibovité houby, Šutara, Mikšík, Janda
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času