Klobouk

2, 5 - 6 cm v průměru, tmavohnědý až červenohnědý, nejdříve ploše vyklenutý, brzy na středu vtlačený bez hrbolku nebo jen s jeho náznakem, ve stáří až nálevkovitý se zprohýbaným a vroubkovaným okrajem. Pokožka hygrofánní, matná, jemně hrbolkatá či s pravidelnými vráskami, špatně slupitelná.

Hymenofor

Lupeny 2 - 5 mm vysoké, křehké, středně husté, někdy ke třeni přirostlé, někdy až mírně sbíhavé, málo vidlené, ale proložené nižšími lupénky, za mlada výrazně krémové, později až špinavě rezavé či skořicové barvy, ve stáří s tmavými skvrnami.

Třeň

3 - 14 x 30 - 70 mm, ve tvaru válce, nebo k bázi zúžený, nejdříve plný, pak vatovitě vycpaný, nakonec dutý, podobné barvy jako klobouk jen většinou výrazně světlejší.

Dužnina

Nepříliš masitá, krémová, ve spodní části třeně hnědá. Chuť ponejprv mírná, později mírně natrpklá, jen vzácně palčivá. Voní po plošticích, u zasychajících plodnic po polévkovém koření (Maggi).

Mléko u mladých plodnic hojné, bělavé a vodnaté, neměnné barvy, bez palčivosti. U starších plodnic nehojné až mizející.

Biotop

Roste vzácně až roztroušeně pod duby, někdy i buky v listnatých a smíšených lesích v pahorkatinách až v podhorském stupni. Upřednostňuje nekyselé hlinité půdy.

Možnost záměny

Podobný ryzec kafrový (L. camhoratus) je většinou drobnější, má výrazný hrbol na středu klobouku a husté rezavé až červenohnědé lupeny. Roste navíc často pod jehličnany. Ryzec syrovátkový (L. serifluus) je někdy považován za shodný s ryzcem ploštičným. V případě, že je rozlišován, má drobnější plodnice a světleji zabarvený klobouk.

Další zajímavosti a postřehy

Jedlý ryzec střední jakosti. Hodí se do směsí.

Význam

Jedlý ryzec střední jakosti. Hodí se do směsí.

Literatura a zdroje

Socha R, Hák J, Kovač J, Vít A. 2015. Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky. Eminent, Praha.