Re: Re: Re: Jarní všehochuť, 25.04.2022 13:20, Tori(m), (Houby)
Je to podobné jako u řady dalších rážovek rodu Thyronectria - mrtvé větvičky stále připojené k rostlině, kůra buď celistvá nebo se zčásti loupe. Dobré jsou staré obrostlé stromy (vlézt dovnitř břečťanu, utrhnout čnějící mrtvé větvičky a koukat, případně s lupou) nebo pravidelně po pár letech stříhané rostliny porůstající ploty nebo budovy. Na ležících větvičkách asi jedině kdyby to bylo poměrně suché místo a ty větvičky tam neležely dlouho. Thyronectrie rostou (paraziticky?) na (patogenních?) pyrenomycetech, často z rodu Diplodia, které častěji napadají rostliny oslabené suchem, častým ořezem apod. Tady v Olomouci se dá poměrně snadno najít i rážovka Th. lamyi na dřišťálech - je tu hodně živých plotů a lemů podél chodníku, často ořezávaných. Stačí si dřepnout a vytahovat mrtvé suché větvičky z keře, většinou tam je černá Cucurbitaria berberidis (anebo třeba ucho Jidášovo), ale často i Th. lamyi.
Mladé plodničky jsou pokryté žlutými jakoby šupinkami (viz T. sinopica na fotce, ale mají to i ostatní), které časem olysávají - tím se odliší rod Thyronectria od červených rážovek jiných rodů, které na stejném substrátu můžou růst taky. Oproti břečťanové je ta dřišťálová rážovka spíš (žluto)zeleně šupinkatá.