Založil: basset(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: téměř se nevyskytuje | Upravit
Plodnice za mlada prosvítavě bílé, později tmavnoucí až do červenohněda či světle hněda. Dužnina je rosolovitě chrupavčité konzistence. Plodnice o velikosti 5 - 30 mm, bochánkovité, na povrchu zvlněné, často s lesklým povrchem, přisedlé k substrátu. Výtrusný prach bílý, basidiospory válcovité, allantoidně prohnuté, 10 - 13 x 4 - 5 μm.
Dle červeného seznamu se jedná o téměř ohrožený druh (NT). Vyrůstá celoročně, především v chladnějších měsících roku, saprofyticky na dřevě listnáčů, především na padlých kmenech a větvích ležících na zemi. Z ČR je znám především z dřeva lípy (Tilia). Vyskytuje se roztroušeně od pahorkatin do nižších horských poloh, jak na přirozených stanovištích, jakými jsou např. habřiny s lípou, tak i v alejích, vzácněji v parcích.
Mladé, bělavě zbarvené plodnice lze zaměnit za ještě vzácnější černorosol bělavý, E. thuretiana, který však nemá rosolovitě chrupavčitou dužninu a vyrůstá hlavně na dřevě buku. V mládí může být podobný i černorosol bukový. Vzhledově i barevně podobný je i černorosol borový, E. saccharina, který však vyrůstá pouze na dřevě Pinus (borovic).
Exidia cartilaginea f. abromeitii Neuhoff, Pilze Mitteleuropas (Stuttgart) 2: 20 (1935)
Exidia cartilaginea S. Lundell & Neuhoff, Pilze Mitteleuropas (Stuttgart) 2: 19 (1935) f. cartilaginea
Autor popisu: Patrik Mlčoch
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času