Založil: chorcheee(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: hojné | Upravit
Období růstu: leden - prosinec
Plodnice 3 - 15 cm široké, 0, 3 - 1, 5 cm vysoké, rozlité, pružně rosolovité, slizké, leskle černé nebo hnědočerné, velmi nepravidelně mozkovitě zprohýbané, pak ploché, místy z roztroušenými, drobnými, kuželovitými, tuhými výrustky bez vůně a chuti.
Na ležících větvičkách listnatých dřevin, nejen buků. Nejčastější je v lužních lesích a na pravidelně vlhkých místech (údolí řek a potůčků, inverzní polohy, stinné bučiny. . . ). Nejrozšířenější černorosol.
Roste po celý rok, však nejčastěji jej najdeme v zimních měsících.
Velmi podobný je černorosol smrkový (Exidia pithya Fr. ), rostoucí však na dřevě jehličnanů. Další naše běžné černorosoly (E. cartilaginea, E. recisa, E. saccharina a E. truncata) nebývají tak tmavé a mají velmi vyhraněné substrátové preference.
Poikilohydrický druh. Za sucha sesychá v tenkou křehkou blanku, která s navlhčením zase ožívá a nabývá původní rosolovitou konzistenci. De/rehydratační cykly jsou pro tvory snášející vyschnutí velmi vysilující a nepřežijí je v libovolném počtu a intenzitě. Poikilohydrickým houbám jistě svědčí víc, pokud mohou být hydratovány souvisle po delší dobu.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času