Založil: Kryšot(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: občasné | Upravit
Další, poměrně vzácný druh, který často končí v košíkách houbařů. . . Chtěl bych vidět jejich výraz při prvním a zároveň posledním soustu houbové dobrůtky z nich připravené.
50 - 200 mm široký, polokulovitý, potom klenutý, dlouho podvinutý, špinavě bílý, někdy nahnědlý, pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, postupně olysává, po otlačení tmavne.
Rourky jsou 10 - 25 mm dlouhé, u vrcholu třeně stlačené, v mládí světle až citronově žluté, postupně s okrovým až okrově olivovým nádechem, na řezu a po otlačení modrají.
Póry jsou stejně zbarvené jako rourky, drobné, po otlačení nejprve modrají, po určité době (řádově několik hodin) pozvolna hnědnou.
Výtrusný prach je hnědoolivový.
Poměrně robustní 50 - 120 x 30 - 70 mm velký, nejprve vejčitý, postupně až kyjovitý, na bázi často zakončený útvarem tvořeným vlákny mycelia prorůstajícími půdou.
Povrch třeně je kromě bazální části nejprve celý citronově žlutý, postupně od horní části dolů vybledající do krémového až našedlého odstínu, někdy pokrytý červeno růžovými skvrnkami o různé velikosti, hládký, nebo jemně vrásčitý s velmi jemnou, po doteku hnědnoucí síťkou pouze v horní části, která v mnoha případech zcela chybí. Plst na bázi je špinavě žlutavá.
Nejprve světle žlutá, postupně vybledající až do bělavé barvy, v bázi třeně hnědá, na řezu modrající.
Chuť je nejprve nenápadná, po chvilce nepříjemně hořká.
Vůně za čerstva houbová, při zasychání nepříjemná - připomínající močovinu.
Hnědé zbarvení bazální části třeně, jemná, nebo téměř chybějící síťka na horní části povrchu třeně, modrání plodnice na řezu, tmavnutí pokožky klobouku po otlačení, velice nepříjemně hořká chuť dužniny a růst v teplomilných listnatých lesích.
Výtrusy jsou 10 - 14 x 4 - 6, 5 μm velké, hladké, elipsoidně vřetenovité, z bočního pohledu se zřetelnou suprahilární depresí. Hyfy na trichodermu pokožky klobouku jsou 4 - 8 μm široké, vláknité s dlouhými články, ve stáří mají často tendenci kolabovat, jejich povrch může být pokrytý jemnou gelatinózní hmotou.
Hřib medotrpký můžeme hledat v listnatých, částečně i smíšených lesích v oblasti teplomilné květeny, především na jejich prosvětlených okrajích v nížinách a pahorkatinách, vždy pod listnáči, se kterými tvoří mykorhizu, (dub, buk, habr, lípa). Na jedné lokalitě ve středních Čechách ho nacházíme na jihozápadně orientované louce stepního charakteru v březovém remízku asi dvacet metrů od vzrostlé dubohabřiny. Jeho nálezy jsou známé také z hrází rybníků a městských parků.
Najdeme ho od července do konce září, v některých teplejších letech fruktifikuje i během října.
Z nepozornosti může být zaměněn za hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri), který má na vrchní části třeně výraznou síťku, karmínově načervenalou dužninu v bázi třeně a příjemnou houbovou chuť. Hřib plavý (Boletus impolitus) na řezu ani po otlačení nemodrá a má nepříjemný karbolový zápach.
Boletus albidus Roques
Slovensky: Hríb horký
Pro svou nepříjemnou chuť je pro kuchyňské účely nepoužitelný. Jedná se o druh celkem vzácný, proto je dobré nalezené plodnice na místě zamaskovat, popř. nález hlásit nejbližšímu mykologickému pracovišti, nebo administrátorovi těchto stránek.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času
Hřib medotrpký?, 04.09.2022 22:17, Smrťák
Na konkurenčních stránkách mi poradili, že je to hřib medotrpký. Našel jsem ho poprvé, v jižních Čechách na hrázi rybníka pod duby. Tyto tři kousky byly na na metru čtverečným. Kdybych věděl, že jsou takhle vzácný, nechal bych je tam . Ten velký měl průměr hlavy cca 6 cm. Jsou na omak velmi tvrdé.
Hřib medotrpký skutečně nepoživatelný?, 25.08.2018 10:05, Karlos
A je to jisté? Každý rok chytáme v srpnu ptáky u rybníků v Bartošovicích na Moravě, kde zřejmě tento druh roste včetě hřibu Galové, kolega si jej každoročně připravuje k jídlu a tvrdí, že je dobrý. Nebo je nějaký ještě hodně podobný tomuto druhu "jedlý"?
Další synonyma a pár technickejch:-), 15.02.2012 11:07, Forrest Run(m)
Vědecká synonyma
Boletus albidus Roques
Boletus amarus Pers.
Boletus candicans sensu auct.
Boletus dulcis Krbh.
Boletus pachypus Fr.
Boletus radicans var. pachypus (Fr.) Bon
Boletus reticulatus var. albus (Pers.) Hlaváček
Dictyopus amarus (Pers.) Quél., Compt. Rend. Assoc. Franç. Avancem. Sci. 30(2): 496 (1902)
Boletus reticulatus var. albus (Pers.) Hlaváček, Mykologický Sborník 71(4): 114 (1994)
Boletus subtomentosus var. radicans Massee, Brit. Fung.-Fl. 1: 266 (1892)
Další názvy
= hřib brotanový
= hřib hořký
= hřib kořenový
= hřib kříšťovitý
= hřib podezřelý
= modrák hořký
= modrák trojpásý
Barva výtrusného prachu olivově hnědá.
Stran vůně... přijde mi spíš příjemně nakyslá.
Chuť je zpočátku nasládlá a až po poměrně dlouhý době žmoulání(víc jak minutu) začíná hořknout...u části populace se jeho hořkost téměř neprojevuje a když už, tak je na kořenu jazyka, tepelnou úpravou ale markantně zesílí.
Je poměrně častý v doubravách a dubohabřinách na chlumeckocidlinsku, zvlášť na jižních expozicích svahů nebo v prosvětlených lesích...dobře snáší nedostatek vláhy a jeho růst obvykle nastartuje sekvence tropických teplot...je to hřib vrcholného léta s poměrně krátkou, zato však masivní fruktifikační vlnou. V Polabí je jeden z "trávových hříbků"...nejvíce je ho v bylinném nebo travním porostu, podobně jako u Hřiba Legalové.
Rád vytváří srostlice, v lednicko-valtickém areálu jsem zažil i srostlice o více jak 10 plodnicích.