Založil: kápo(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: občasné | Upravit
50-150mm široký, v mládí polokulovitý s dlouze přetaženou pokožkou na třeň, později, až plochý, nesoucí stále převis pokožky, matný, sytě červenooranžový, až červenohnědý, jemně plstnatý, později, až šupinkatý.
až 20mm dlouhé, bělavěnažloutlé rourky s šedavěolivovými, ke stáří blednoucími póry.
80-150x15-35mm, válcovitý, až kyjovitý, bílý s v mládí světle nahnědlými, brzy však po celé délce tmavěhnědými, postupně až černými šupinkami.
v mládí pevná, později měkčí, bělavá, na řezu růžovějící, brzy až fialově černající, na okrojku v bázi třeně modrající.
Smrkový biotop, tmavě červený klobouk, přetažená pokožka klobouku, tmavé póry a šupiny na třeni, barevné reakce dužniny.
Výtrusy 13-20x3, 2-5 mikrometrů velké, podlouhle vřetenovité, hladké.
Smrkové, nebo smrkoborové lesy, s vřesovým, či mechovým podrostem, ve vyšších polohách.
Na prosluněných okrajích je možné tento druh nalézt již v květnu, růst končí říjnem, poslední plodnice lze najít i v listopadu.
Za ostatní druhy křemenáčů, -všechny jsou jedlé, vynikající.
Jedná se v dnešní době o vzácnější houbu, jen na několika místech v republice je hojný.