Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
„Vzácné a ohrožené houby Karlovarského kraje“
Hodná paní magistra Severová z Magistrátu Karlovarského kraje mi poslala novou publikaci. Dnes dorazila. Mnozí z nás jsme pro ní Martinu Chochelovi poskytli fotografie. Pohled na obálku mne příjemně navnadil, otevření knihy už bylo spíše o pocitech nepříjemných.
Re: Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
Na začátek chci přidat postřeh, kvůli kterému mohu být zaujatý. Prolistováním brožurky jsem našel 7 svých fotografíí (boltcovitka mozkovitá, černorosol chrupavčitý, smrž polovolný, helmovka dvojvonná, hlíva fialová, kotrč Němcův, smolokorka buková), včetně hymenoforu smolokorky na zadní straně obálky. Uveden mezi autory fotografií ale nejsem. Jsem si skoro jist, že to není zlá vůle autora. Osobně se neznáme a až do tohoto okamžiku spolu snad nemáme nevyřízené účty. Přesto si myslím, že takové věci by se stávat neměly. Když jsem si svou zhrzenost hojil ve FB skupině „Mykologická poradna“, známý mykolog Petr Zehnálek napsal: „Mám to naopak. Mezi autory uvedený jsem, ale svoji fotku jsem tam žádnou nenašel 
. Nevím, co je horší“.
Re: Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
Za estetický problém spatřuji: Necitlivý ořez (už to někdo zmiňoval ve zmíněné skupině) některých fotografií je těžko pochopitelný. Sám vím, jak vypadaly některé originály, a že asi nebylo nutné je "pokazit". Běžné je uvádět autora u každé fotografie. Tady si docela dobře dokáži představit, že většina fotografů, kterým bylo na jejich díla necitlivě sáhnuto, jsou rádi, že jsou jen malým písmem někde na začátku. Souhlasím ovšem s námitkou, že estetická stránka je a bude subjektivní.
Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 06:40, Yohaness(m), (Houby)
Re: Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 20:45, chorcheee(m), (Houby)
Tak to snad každému, ne? . Navíc moje náhledy jsou nacvakány jen ilustrativně, takže nejsou věrnou ukázkou barev/úrovní fotografií v knize. Nicméně mnohé myslím, že tiskově vyšly špatně. To ale autor už zřejmě mohl ohlídat jen částečně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 04.02.2017 10:53, Patrik(m), (Houby)
Je pravda, že fotografie vypadají jinak na PC a v tištěné formě, takže někdy to člověk ani neodhadne, snad je to tím podsvícením monitoru či co, např. některé mé fotky, když vytisknu, jsou daleko tmavší, než se mi jeví na PC, což je celkem zvláštní...
Re: Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
Horší jsou věcné/odborné námitky. Tereza Tejklová například pochybuje o správném určení houby, která je na fotografii u položky liška žlutavá. Píše: „...je buď Cantharellus melanoxeros nebo něco uplně jiného“. Po krátké době přidává: „tak, máme další perlu... mezi vřeckovýtrusé houby jsou tam zařazeny i boltcovitka "mozková", kráterokrčka třešňová a černorosoly....“.
Re: Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
Já, rozčarován ignorancí svého autorství, jsem na odbornou stránku publikace nejdříve nedbal (ach to ego! ). Později, když jsem si některé texty přečetl, si musím přisadit. A to nejsem žádný mykolog! Kapitola „Stručná charakteristika přírody Karlovarského kraje“ velmi pěkně ukazuje, jak bohatá ta oblast je! Od termofytních společenstev, po drsné horské polohy Krušných hor. Mykologické bohatství, o kterém vím málo, je jistě nepřeberné. Proto poněkud zamrzí, že jsou prezentovány jen druhy poměrně „profláklé“, které se dají najít leckde. Jasně, dělat rozsáhlý obrazový přehled např. vláknic (Inocybe) z různě sukcesně pokročilých/rekultivovaných výsypek nemá smysl. Ty houby se makroskopicky stejně většinou nedají určit. Přesto bych ocenil alespoň textový přehled (s uvedením lokalit) všech zásadních nálezů. Martin Chochel dělal některé mykologické průzkumy, jak jsem se dověděl. K těmto informacím by měl mít snadný přístup. Vyžadovalo by to je dát dohromady. Pro lajky to nemá smysl. Ale tahle publikace se stejně k většině houbomilců nedostane! Pokud by byla ucelenějším přehledem houbové diverzity oblasti, byla by cenná pro mykology, ochranáře a „tvůrce managamentu ochrany přírody“ v kraji. Alespoň podle mne. To, že by narostla o, co já vím, 10 stran hustého textu, by jistě vydavatelům nevadilo.
Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 17:20, Yohaness(m), (Houby)
Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 20:36, chorcheee(m), (Houby)
No, jasně - to je rozdíl.
Re: Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
V textu se opravdu najdou často chyby a úsměvnosti. Například kačenka náprstkovitá je uváděna pod synonymem „Phallus conicus“ . Jméno publikované v roce 1775, kdy se opravdu nevědělo, že kačenka (vřeckovýtrusá houba) je na hony vzdálena hadovce (břichatka, tedy stopkovýtrusá houba). Dále jsem si všiml řady nesystematičností. Přestože u většiny druhů jsou uváděny u latinských názvů i autorské zkratky, třeba u Panus conchatus není nic. Podobně údaj o kategorii, pod kterou je druh veden v Červeném seznamu hub ČR. Většinou je uvedena zkratka kategorie (CR, EN, NT, VU), u některých druhů chybí. Holubinka zlatá je – a to je asi opravdu chyba - nazvána „Russula solaris“. Tak se samozřejmě jmenuje holubinka sluneční na předchozí straně (tam je to správně). „Mozkovka roslovitá“ má být jistě „mozkovka rosOlovitá“. A to je zatím vše, čeho jsem si stihnul všimnout. Ale je toho málo?
Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 17:21, Yohaness(m), (Houby)
Re: Minirecenze, 02.02.2017 23:18, chorcheee(m), (Houby)
Určitě je záslužné, když se někdo pokusí vydat přehled mykoflóry dané oblasti. Ale proč to neudělat pořádně? Možná jste ode mne již četli názor „že knihy o houbách dnes vydává každý, kdo má v zadku otvor“. Ale mnohé se mi líbí. Třeba: „Michal Mikšík – Poznáváme jarní houby“ nebo „Socha a kol. – Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky“ jsou nádherné publikace, které plní svůj účel. Alespoň jak já, nemykolog, mohu posoudit. Jistě zde neomlouvá ani fakt, že mnou diskutovaná brožurka je neprodejná. „Kučera, Halda, Fellner - Atlas Krkonošských mechorostů, lišejníků a hub“ (dva svazky, nedávno jsem tu o nich psal) jsou také neprodejné! A přitom jim bylo věnováno nesrovnatelně více péče. Zřejmě by stačilo, kdyby autor (Chochel) a editor (Hrčka) požádali osvědčené mykology o recenzi. To se ovšem nestalo. Proč, to nevím a bylo by to jen mé psychologizování.
Tedy končím nyní neradostně a přidávám poslední citát od Terezy Tejklové (aby i ti, kteří jsou na vážkách uznali, že můj verdikt není produktem mé zaujatosti): „...ale já samozřejmě kvituju s obrovským povděkem, že někdo něco takového vydává... jen pak nepochopím, proč je to takové... nechci říct odfláknuté, spíš nedotažené.... myslím, že i záměny fotek by se daly chytit, když by to někdo z odborníků recenzoval“. Myslím, že morální, estetiské či odborné pochybnosti vzbudí brožurka i u houbomilců a „plničů spíží“.
Samozřejmě ocením, když se k napsanému vyjádří Martin Chochel, který tyto stránky, tuším, střídavě sleduje.
Dobrou noc přeje jirka
[tady mi už nevyzbyla fotografie z publikace, tak aspoň lysohlávka z klasické lokality pod sněhem]
Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 07:03, Yohaness(m), (Houby)
V knize mám 21 fotografií, mezi autory uveden jsem. Knihu mi Martin poslal. Po stránce odborné hodnotit nebudu, jelikož jsem se k podrobném pročtení zatím nedostal. Chyby v názvech, záměny písmen se stanou i v dílech renomovanějších autorů - vždy se něco najde. Nesprávné zařazení stopkovýtrusých hub mezi vřeckovýtrusé je už vážnější....
K ořezu fotografií jen tolik - když poskytuji plně k dispozici autorovi své fotografie, jsem si vědom toho, že s nimi naloží dle svého uvážení. Věřím tomu, že některé ořezy si Martin nevymyslel, ale byl nucen s nimi souhlasit v rámci grafické sazby brožury a využitelného místa.
Přesto mne ořez mých výše prezentovaných fotografií vysloveně zabolel... obzvláště u hřibu královského či kyjanky.
Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 09:23, Tori(m), (Houby)
S těmi synonymy v podstatě souhlasím, mohlo jich u některých druhů být i míň, tj. jen ty, pod kterými tu houbu lze nalézt ve starší české literatuře.
Seznam vzácnějších taxonů by byl určitě prima, taky bych si v něm ráda početla - ovšem vezmi v úvahu, jak obrovské území to je, kolik času by trvalo jen projít výpis z nálezové databáze (a to i kdyby se vypsaly jen druhy z ČS, což je zase druhá věc, že jen část vzácných druhů je i ochranářsky významných). Samostatně pracující mykolog na to čas mít nebude, ani to nemůže zadat doktorandovi.
Co se týká rozšíření publikace mezi "houbomilce", paní z OŽP, která mi knihy zasílala, mi na dotaz odpověděla, že informaci o vydání téhle knihy dostaly už na konci min.roka všechny knihovny, které jsou na seznamu povinných výtisků. Což jsou, pokud vím, krajské knihovny, Klementinum, a možná pár dalších. Víc by se mi líbilo, kdyby ji automaticky poslali i do okresních knihoven v rámci kraje, ale třeba je propagace dostatečná jinými způsoby. Zájem je prý velký, u některých předchozích dílů se dělaly i dotisky.
Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 09:57, chorcheee(m), (Houby)
Tak já myslel, že z mého povídání je zřejmé, že kniha není ještě tak dotažená, aby nebylo ostuda ji nějak víc šířit a propagovat. První by bylo potřeba - podle mne - udělat opravené a doplněné vydání.
Opačně to cítím třeba u "Atlas Krkonošských mechorostů, lišejníků a hub". To je dvousvazek rozsáhlý, graficky úhledný, fotografie samozřejmě jak které. Tady by se propagovat a šířit mělo (vydání financováno z Norských fondů). No a KRNAP se k tomu staví dosti hanebně, jak jsem tu už psal.
Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 16:12, soucekp, (Houby)
Jirko, to máš na mysli tyhle dvě knížky?
- http://webserv.krnap.cz/data/atlas_krkonos_1.pdf
- http://webserv.krnap.cz/data/atlas_krkonos_2.pdf
Díky Petr
Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 16:37, chorcheee(m), (Houby)
Ano, Petře, tyto. Proč jsou ovšem obrázky v pdf tak kostičkované a proč je pro smrtelníka obtížné získat tištěné knihy, to se mne neptej... .
Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 17:36, alesjirsa(m), (Houby)
Prohlédl jsem si ty publikace a opravdu se mi moc líbí (Dokonce jsem si díky nim právě určil jeden houbový druh, který jsem měl ve složce neurčených ). Jen škoda, jak píšeš, těch špatně zaostřených obrázků v tomto formátu.
Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 18:23, basset(m), (Houby)
Kostičkované je máš z důvodu chybně nastaveného zvětšení při zobrazování pdf. Musíš si nastavit 100% nebo Skutečná velikost. Autor pdf vkládal fotky v malém rozlišení, aby soubor nebyl tak veliký. Pokud by je vložil ve vyšším rozlišení, pak by soubory neměly 20MB, ale spíše několik set MB.
Re: Re: Minirecenze, 04.02.2017 14:56, Kraken(m), (Houby)
No já se k publikaci zatím vyjadřovat nebudu, protože jsem jí ještě neviděl. Jedu do Varů příští týden a vyzvednu si jí tam osobně. Volal jsem na krajský úřad a byl jsem ubezpečen, že jich zatím mají ještě dost. Martin se určitě ke všem připomínkám vyjádří.
Re: Re: Re: Minirecenze, 04.02.2017 17:52, Tori(m), (Houby)
Doporučuju od nich publikaci o rostlinách KV kraje - taky jsem zatím do ní koukla jen zběžně, ale působila na mě o dost líp, přehlednějc, lepší fotky, na konci seznam dalších prací, z nichž se člověk může dozvědět o diverzitě rostlin v oblasti, fajne.
Re: Minirecenze, 03.02.2017 11:06, Teri, (Houby)
Jsem si teda i vzpomněla na heslo sem na stránky. Co osobně považuju za dvě největší chyby, jednak že nebyli osloveni odborníci působící v dané oblasti, např. velmi činný MK Slavkovský les v čele s J. Pošmurou a Lucie Zíbarová, která navštěvovala zejména tamní výsypky. A druhá, nejspíš zcela zásadní je, že kniha nebyla nikým z odborníků recenzována. Jistě se nedají nikdy podchytit všechny chyby, ale věřím, že by se některé z nich daly eliminovat. Kniha na mě působí tak, že byl nějaký termín, který se honil za každou cenu. Bohužel i za cenu toho, že to působí nedotaženě.
Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 12:37, Patrik(m), (Houby)
Žádná kniha není bezchybná, o nesprávném taxonomickém zařazení jsem již autora informoval hned, když mi kniha přišla do ruky, napsal, že dělal všechny části současně a tohle mu nějak uteklo...holt, stane se. Např. i ve zmiňovaných Jarních houbách od Mikšíka se najde nesprávná informace, že je Jidášovo ucho askomycet a např. v Hagarově encyklopedii je také jeden, myslím si, celkem velký nedostatek - chybí tam alespoň minimální informace o vzhledu a rozměrech výtrusů (či jiných mikroskopických struktur), což je mnohdy k určení (např. u Ascomycota) podstatnější než makroskopický popis, který u nich navíc lze vyvodit z fotky (kromě rozměrů samozřejmě).
Spíše (když už tady zaznělo spoustu negativ knihy) se pokusím napsat, co se mi na ní líbí: a to především detailnější popisy ekologie a informace o nové taxonomii vřeckovýtrusných hub (že se dělí na tři pododdělení apod.), což v mnohé dnešní literatuře chybí. Avšak některé informace mi přijdou celkem neodborné či k zasmání - např. záměna míhavky odbarvené za menší druhy kosmatek
.
Co se týká fotek, jen mě celkem zaskočily fotky kačenky české a ohnivce rakouského. Ty totiž kazí úroveň knihy, když přitom já a určitě i mnozí další zasílali autorovi fotografie těchto druhů v daleko lepší technické a estetické fotografické kvalitě.
A v poslední řadě musím jen podotknout to, co už tu určitě zaznělo: skutečnost, že autor není odborníkem na určitou skupinu hub se omlouvá, ale když ji chce zahrnout do odborné publikace, měl by se poradit s někým, kdo se danou skupinou zabývá.
Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 15:39, Joska(m), (Houby)
Chtěl jsem původně do soukromé zprávy, ale na chyby jsem taky upozorňoval veřejně. Do odborné stránky nemluvím, protože tak dalece jí nerozumím. Ale co se týká písemné vyjadřovací schopnosti v poměrně obsáhlém příspěvku, tady Patriku smekám, takřka bez chyby (kromě drobností, jako třeba "jidášovo ucho")...
Re: Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 17:23, P.T.(m), (Houby)
Jo, pokud je druhový název z vlastního jména, je první písmeno velké. Například hvězdovka Berkeleyova. V latině se ale píše malé Geastrum berkeleyi. Existují i rodová jména odvozená z vlastních jmen, třeba šmardka, tulasneovka, tam si nejsem moc jistý. Tori, nevíš?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 18:15, Yohaness(m), (Houby)
Fernet je vždycky s velkým F.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Minirecenze, 03.02.2017 18:27, Tori(m), (Houby)
Po konzultaci s mou jazykovědnou polovičkou (sama bych to neuměla zdůvodnit): "Berkeleyova" je přivlastňovací jméno, proto s velkým, jen ten jeden konkrétní druh je "jeho". Naproti tomu "šmardka", "miladinka" apod. jsou s malým, protože tam není ten přivlastňovací vztah (ačkoli je to taky věnované té osobě, ale už ne tak konkrétně). Podobně je "Čapkova ulice" ale "čapkovský cestopis" nebo "Švejkovo náměstí" vs. "švejkovat". Ale třeba v němčině se to AFAIK takto nerozlišuje: "Bachova fuga" (= je autorem) není totéž co "bachovská fuga" (= stejný typ skladby od jiného autora), ale Němec napíše "Bach's Fuge" a "Bachsche Fuge" oboje s velkým.
V latině se u epiteta píše malé písmeno možná od některé ranější verze ICBN, kdy byl zápis takhle sjednocen. Ale např. v publikacích Quéleta, Boudiera a dalších starších autorů se konzistentně píší taková jména s velkým písmenem druhového názvu.
U becherovky záleží na kontextu - v Joskově dotazu by měla být s malým, stejně jako niva, škoda či jiné výrobky. Nicméně výrobci si v katalogu budou psát Niva královská, Niva obyčejná, Cabernet Moravia pozdní sběr, protože v tom kontextu už to jsou konkrétní výrobky. Příklad: "přijel svým novým audi" (obecný vůz toho výrobce) vs. "přijel svým novým Audi A6" (konkrétní typ vozu).
