Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené

Chtěla bych se moc pochlubit a ještě víc omluvit, 26.05.2016 15:02, Pavla, (O přírodě)
dlouho jsem váhala, zda sem sobotní fotky „dát či nedat“. Nakonec jsem se rozhodla pro „dát“ s vysvětlením a omluvou. Víte, já ve svém okolí nemám nikoho stejně „houbou trefeného“ jako jste (ve vší úctě) Vy tady. ;) Já, co si v lese nenajdu (většinou po haluzi) sama a neurčíte mi Vy, nemám.
Sobotní snědek z podhůří Javorníků – akurát nevím přesně, jaký.

Re: Chtěla bych se moc pochlubit a ještě víc omluvit, 26.05.2016 15:02, Pavla, (O přírodě)
Představte si 10člennou rodinnou turistickou výpravu, z níž jen jeden pár očí monitoruje les tu vpravo, tu vlevo. Bylo mi jasné, že za takových podmínek a s takovou „velrybářskou výpravou“ mám šanci objevit nějakou houbu téměř nulovou. Když tu v tom vidím vlevo v příkřejším srázu ohořelé větve. „Lidičky, počkejte chvilku, já se jenom mrknu, jestli tam něco neroste.“ No hleděli na mě jako na blázna, ať prý nešílím, ale když viděli mé psí oči, tož i švára guru ustoupil: „No tak si tam slez, my půjdem pomalu …“ Celá radostná jsem se vrhla střemhlav do lesa a přistála až u spálenišťátka – nohy roztřepané, ruce roztřesené jala jsem se rychle hledat. Prosím, prosím, prosím, říkala jsem si v duchu ... A co myslíte? BYLY TAM!
Moje první spáleništní. Zvoneček uhelný
Re: Re: Chtěla bych se moc pochlubit a ještě víc omluvit, 26.05.2016 18:21, alesjirsa(m), (O přírodě)
Gratuluji, ještě jsem na něj neměl štěstí.








Re: Re: Re: Re: Re: Chtěla bych se moc pochlubit a ještě víc omluvit, 26.05.2016 18:57, Tori(m), (O přírodě)
Jestli jde řeč o té řasnatce, tak to je klasické zelené šero, všechno zatónované do žlutozelena. Řeším to vyfocením bílého papíru a nastavením vyvážení bílé podle něj, protože v editoru se mi původní jpg obrázek nikdy nepodařilo upravit do reálných barev (do RAWu nefotím).



Re: Chtěla bych se moc pochlubit a ještě víc omluvit, 26.05.2016 15:02, Pavla, (O přírodě)
Ten den jsem tedy byla opět za černou ovci rodiny, a to doslova a do písmene. Ti z Vás, kteří antrakofilníky již fotili, určitě vědí, o čem je řeč. Vynořila jsem se z lesa jako uštvaný kominík.
Tak se nezlobte a díky za pochopení. ;)