Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené


Re: Něco z Teplic v Čechách, 24.01.2016 22:24, b.gun(m), (O přírodě)
Ha, škodná v revíru...
Ano, pověst praví, že termální prameny byly objeveny tak, že se v 8. století v jednom z pramenů opařil zaběhnutý vepř. Nicméně prameny byly ve skutečnosti známé a užívané daleko dříve, neboť v nich byly nalezeny již keltské a římské mince a šperky.


Re: Re: Něco z Teplic v Čechách, 24.01.2016 22:27, b.gun(m), (O přírodě)
A léčila se i v minulosti, Teplicím se přezdívalo Malá Paříž. A tak lze mezi významnými návštěvníky nalézt jména jako Ludwig van Beethoven, Richard Wagner, Johann Wolfgang von Goethe, Alexander von Humboldt, saský dvůr, pruští králové, ruští carové, rakouští císaři...




Re: Re: Něco z Teplic v Čechách, 24.01.2016 22:33, b.gun(m), (O přírodě)
Kostel na snímku je původně katolická zámecká kaple Povýšení sv. Kříže, založená majitelem teplického panství Volfem z Vřesovic, sloužící pravoslavné církvi. Na stavbu věže byly použity kameny z románské baziliky benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele. Pod kostelem se nachází hrobka pánů z Vřesovic. Po levé straně mimo snímek (na konci onoho ve spodní části viditelného zábradlí) se nachází děkanský kostel sv. Jana Křtitele, pod nímž se nacházejí hrobky rodů Vchynských a Clary-Aldringenů (poslední majitel panství z rodu Vchynských byl zavražděn v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna). Samotný klášter založený královnou Juditou už v Teplicích jako takový nenajdete, ten zanikl již během husitských válek a jeho budovy využil k přestavbě na své sídlo husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Dnes lze části jeho budov vidět zakomponované do jižního křídla zámku.
Nicméně i Teplice ve druhé polovině 20. století postihl neblahý osud pohraničí - původní obyvatelstvo vyhnáno, dosídleni obyvatelé s nulovým vztahem k místu, vláda rudé lůzy, to vše mělo za následek to, že značná část historických částí města byla zdemolována. Na druhou stranu, když to porovnáme se zločinem v podobě zbourání celého historického města Mostu, tak z toho vyvázly ještě jakž takž dobře.


Re: Re: Něco z Teplic v Čechách, 24.01.2016 22:35, b.gun(m), (O přírodě)
A když už jsme na stránkách o houbách, jestlipak víte, že ze starého subtropického skleníku Botanické zahrady v Teplicích byly na přelomu 80. a 90. let minulého století popsány dva druhy špiček - špička Skálova (Marasmius skalae Antonín 1988) a špička teplická (Marasmius teplicensis Antonín & Skála 1993)?

Re: Re: Re: Něco z Teplic v Čechách, 25.01.2016 17:11, Hanýžka(m), (O přírodě)
Krásné, do toho skleníku bych se někdy podívala ráda. I když popsané špičky už tam nebudou, jsou prý jen v nově zařízených sklenících. A ano, znám je, i když se už v těch šéfových nových druzích ztrácím - tím, že Vladimír jezdil po Africe a teď po Korei a tyto houby tam určoval jako první, má cca 115 nových druhů a kdo si to má pamatovat. 



Re: Re: Něco z Teplic v Čechách, 24.01.2016 22:37, b.gun(m), (O přírodě)
A za Komárkou směrem na Adolfov a k hranici se Saskem se nacházejí relikty vlhkých až rašeliných luk s výskytem některých zajímavých rostlinných i živočišných druhů, např. koniklece německého, prstnatce májového, lilie cibulkonosné, tučnice obecné, upolínu nejvyššího, kosatce sibiřského, prhy arniky, bekasiny otavní, tetřívka obecného či čápa černého.
