O houbách

Diskuse a galerie

 

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené

Zobrazit celou diskusi

Lišejníkové bádání..., 25.03.2015 21:40, chorcheee(m), (O přírodě)

Dobrý večer,

houbové jaro se koukám pěkně rozjelo a já dokončuji grant na lišejnících a venku (=na houbách) jem byl naposledy asi předpředpředevčírem . Ale docela mě to psaní baví. Proto bych vás rád seznámil s tím, čím se nyní bavím (a čert vem, že to třeba nedostanem). Myslím, že i trochu funkčních a mezioborových věcí tu nezaškodí...A navíc jde o lišejníky, takže o houby .

Znáte sukulenty "živé kameny"? Takto třeba vypadají na řezu. Sluneční světlo prochází průhledným okénkem v pokožce až do podzemních částí stonku/listu a rozvádí se do obvodových částí a tam je až "to zelené" - chloroplasty a chlorofyl, co "dělá fotosyntézu".

V extrémně suchých a osluněných oblastech se vyplácí a dodnes nevíme přesně proč.

Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:31, Patrik(m), (O přírodě)

No výborně, haworhii ještě ve sbírce nemám, jen mě zarazilo označení živé kameny...nepoužívá se to náhodou pro rod Lithops?

Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:42, chorcheee(m), (O přírodě)

Také - uff konečně někdo reaguje na můj vědecký příspěvek - Ale "živé kameny" se nazývají všechny sukulenty, co mají to okénko a světlovodné nezelené pletivo v prostředku listů/stonků.

Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 19:01, Patrik(m), (O přírodě)

Aha, díky za upřesnění

Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 21:07, P.T.(m), (O přírodě)

Taky jsem žil v dojmu, že živé kameny jsou pouze z čeledi Aizoaceae. Takže díky.

Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 27.03.2015 09:36, chorcheee(m), (O přírodě)

Živé kameny je poměrně lidové označení. Přesněji se používá termín "window-leaved plants"

Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 10:37, chorcheee(m), (O přírodě)

Dobré ráno, pokusím se navázat...včera večer se mi vložit další části nepodařilo (snad proto, že jsem byl líný zmenšovat fotky...dnes tedy udělám regulerně ).

...A dosti podobnou stavbu jako sukulentové "živé kameny" dělají některé lišejníky. Přestože si toho badatelé všimli už asi v roce 1955, nikdo tomu nevěnoval velkou pozornost a nesnažil se vysvětlit "k čemu je to dobré".

Až já s kolegou a kamarádem Honzoou Vondrákem jsme o tom zjistili víc. Tak takto například pozoruhodná světlovodná anatomie (budeme ji říkat LCA z angl. light-conducting anatomy) vypadá na řezu lišejníkovou stélkou.

Dva obrázky uprostřed jsou z boku, ostatní z vrchu.

"Světlovody" z protáhlých houbových hyf vedou světlo k řasovým buňkám vespod stélky a tím umožňují lišejníkům s LCA být tlustší. Lidi chtějí spíš dnes hubnout, lišejníkům se tloušťka hodí. Jen tlustý lišejník může přerůst (a konpetičně vyhrát nad) slabším, nikoli naopak.

Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 10:48, chorcheee(m), (O přírodě)

Pravděpodobně ale nejde jen o vyšší kompetiční sílu lišejníků s LCA. Až na jednu výjimku (Labyrintha implexa na Novém Zélandu), byly "lišejníky se světlovody" nalezeny vždy na nejosluněnnějších místech Světa (hnědá barva = nejvíc sluníčka v průměru v nejletnějším měsíci, max ca 175 W/m2 fotosynteticky aktivního příkonu).

Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 10:54, chorcheee(m), (O přírodě)

Velmi zajímavé je také to, že druhy dělající LCA, jsme našli ve více nepříbuzných skupinách lišejníků (přes čím víc větví stromečku zvaného kladogram druhy jsou, tím méně jsou si příbuzné). To by naznačovalo, že znak vzniká opakovaně pod selekčními tlaky (= tam, kde je výhodný):

Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 11:04, chorcheee(m), (O přírodě)

A závěrečný výsledek (když jsem ten fyziolog ): Lišejníky s LCA dokáží více fotosyntetit na silném světle, ale také více dýchají ve tmě (nejspíše pro vyšší tloušťku stélky), než jejich souputníci, co mají řasu ve vrstvě. Výsledkem je vyšší kompenzační ozářenost (intenzita fotosynteticky aktivního světla, kdy fotosyntéza právě vyrovnává dýchání). Z této logiky se tlusté lišejníky můžou vyplácet jen v místech, kde je "množství světla větší než malé" (to číslo zatím neznáme). Jinak se "prodýchají" (ztráty dýcháním jsou větší než zisk z fotosyntézy).

(plné puntíky - lišejníky se světlovody
prázdné puntíky - normální lišejníky
vodorovná osa - intenzita světla [1500 je skoro plné sluníčko])
svislá osa - rychlost příjmu [kladná čísla] nebo výdeje [záporná čísla] oxidu uhličitého).

Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:37, Patrik(m), (O přírodě)

Hezké povídání o lišejnících. Lišejníky jsou něco mezi houbou a rostlinou, a proto s tím souvisí i dotaz, kde se lišejníky s taxonomického hlediska mají správně řadit? Na biolibu je sice zařazení mezi houby, ale jak mě posílal P. T. tu novou taxonomii hub (na kterou ještě nemám čas se pořádně mrknout) tak se mě zdá, že taxonomie biolibu je poněkud zastaralá.

Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 19:17, chorcheee(m), (O přírodě)

Tak nevím, je to symbióza. Většina spolužití se taky neřadí nikam - řadí se její jednotliví spolužijící . Ale lišejník je tak těsná symbioza, že už tradičně jsou považovány za biologické entity. Jak z toho ven, to je na vás mladých .

Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 19:24, Patrik(m), (O přírodě)

Tak to abych začal taxonomickou studii hub tvořících lichenismus

Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 19:33, chorcheee(m), (O přírodě)

Jj, klidně Tě seznámím se svým spolužákem lichenologem docentem Vondrákem. Ale já už mu v taxonomii vůbec nestačím a nerozumím. . Ty třeba budeš...

Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 21:14, P.T.(m), (O přírodě)

Já bych řekl, že lišejníky jsou prostě houby, které ale žijí mutualisticky s řasou nebo sinicí. Čímž se stávají naprosto výjimečnou, ekologicky odlišnou skupinou, rostliny bych nezmiňoval. Hlavně lišejníky nejsou taxonomická skupina, ale skupina ekologická. Lichenismus jako strategie vznikla v evoluci víckrát, takže společný předek všech lišejníků nebyl lišejník a nemůžou tak tvořit přirozenou taxonomickou skupinu.

Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 11:22, chorcheee(m), (O přírodě)

A přestože se vám může zdát, že máme vše již vybádáno, toto je jen začátek. Nikdo pořádně neví jak takováto stavba vznikla, kolik ještě lišejníků ji má, KDE se opravdu vyplácí, PROČ se opravdu vyplácí a jak složité změny DNA musí takovéto změně předcházet.

Návrh grantu na 2016-2018 který dokončujeme, vám zde dávat nebudu (věcné zdůvodnění má 9 stran hustého textu ). To jen abyste věděli, čím se vědci - i nezaměstnaní - baví.

Pokud byste si chtěli přečíst či uložit popularizační článek, které jsme na toto téma napsali pro časopis Vesmír, zde je:

http://casopis.vesmir.cz/clanek/zivouci-kameny-mezi-lisejniky

(No konci je ke stažení pdf verze).

A abych dnes dal také nějakou echt houbu, zde je malá hádanka pro naše mladé i starší velmi nadějné dřevomilkáře a dřevomilkology .

Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 15:57, alesjirsa(m), (O přírodě)

Poněvadž ji máš v atlase, vím, že je to pórnatka chlebová.

Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 17:47, chorcheee(m), (O přírodě)

Aleši, teda! To jsem Tě tedy v důmyslnosti podcenil, za což se omlouvám. .

Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:04, alesjirsa(m), (O přírodě)

No, kdybys přesně tuto fotku neměl v atlase, tak nevím, zda bych ji poznal. S touto houbou nemám (zatím) žádné zkušenosti.

Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:22, chorcheee(m), (O přírodě)

Jasně, ale cení se právě ta, moderně řečeno "flexibilita". To že Tě napadne podívat se, zda jsem něco takového nedával do atlasu . Právě jsem se vrátil z doučování jednoho učně, ten si neodvodí nic, je líný přemýšlet, propadá z elektrotechniky, rodiče mne zvou, protože vidí, že tomu rozumím a nechtějí, aby synátor propadnul. Ale je to vzájemné trápení. Jsme každý jinde. Mě to přijde docela vtipné (a navíc potřebuji peníze), ale mladej se tváří vyloženě znechuceně. Nějaký vděk, že rodiče investují peníze do soukromého učitele...ani náhodou. Až mne rodiče povolí jej fackovat, bude to ještě zábavnější . Lidi jsou různí a mě to učí, že s každým se musí jinak. A Tobě a Patrikovi a mnoha jiným tu vysekávám poklonu za to nadšení pro houby a schopnost nejen se toho za krátký čas naučit nečekaně hodně, ale zároveň důmyslnost a logiku, díky které vás napadne, kam kouknout a kde hledat informace .

Jen tak dál!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:39, alesjirsa(m), (O přírodě)

Počkej, s tou důmyslností a logikou zase pomalu. Já to vím spíš z toho důvodu, že tam v atlase kolem položek rodu pórnovitek často šmejdím, poněvadž jsem tam ještě nedávno měl u pórnovitky obecné a drobnopóré neověřené fotky.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:44, chorcheee(m), (O přírodě)

Ach jo, ty jsi jako já. Když mě někdo pochválí, také to musím hned relativizovat zhruba způsobem: "ale bacha, tady v tomto jsem naopak špatný" .

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 18:47, alesjirsa(m), (O přírodě)

Omlouvám se.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 22:00, Zdeno(m), (O přírodě)

Tak tady mi definitivně Ariadnina nit došla...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 26.03.2015 22:20, Zdeno(m), (O přírodě)

To ovšem není nikdy na škodu, mnozí k sebereflexi nikdy nedoklopýtají...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 27.03.2015 09:37, chorcheee(m), (O přírodě)

Zdeno zase píše v hádankách .

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lišejníkové bádání..., 27.03.2015 10:36, Zdeno(m), (O přírodě)

Proč v hádankách, lze jen dosadit vhodná jména...


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30