Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Discina?, 22.03.2015 21:58, chorcheee(m), (Houby)
Dobrý večer,
dnes jsem na dřevě našel toto. Je to prosím destice chřapáčová (Discina perlata)?
Nejdříve jsem nevěděl, ale podle toho co recentně dáváte, mi to přijde pravděpodobné...
Re: Discina?, 23.03.2015 08:22, alesjirsa(m), (Houby)
Asi to bude ona. Gratuluji. 
Re: Re: Re: Discina?, 23.03.2015 21:44, chorcheee(m), (Houby)
Možná ano. Na tom samém pařízku bylo asi také malé Amylostereum areolatum.
Re: Discina?, 22.03.2015 21:58, chorcheee(m), (Houby)
A protože nyní nemám nápad co sem psát, podělím se o dnešní výtvor - teorii k praktické úloze na fyziologická praktika o měření vodního potenciálu rostlin (z větší části jistě platí i pro houby). Co myslíte, bude se to studentům líbit? :
1. Co je to vodní potenciál (Ψw) systému
půda(voda) – rostlina - atmosféra ?
Vodní potenciál Ψw je definován jako aktivita vody v systému. Čisté (destilované) vodě na povrchu země byl určen vodní potenciál nula a tedy Ψw až na výjimky nabývá negativních hodnot. Čím zápornější Ψw je, tím nedostatkovější se voda stává a tím více po ní rostlinná buňka „prahne“. Voda proudí po gradientu Ψw, tedy z míst s méně záporným Ψw do míst s jeho negativnější hodnotou. Používaný aditivní vztah pro vodní potenciál rostlinné buňky je následující:
Ψw = Ψs+ Ψp +Ψg + Ψm
Kde Ψw (Ψ se čte [psí]) je vodní potenciál a většina členů rovnice nabývá záporných hodnot!
Re: Discina?, 22.03.2015 21:58, chorcheee(m), (Houby)
Ψs je osmotický potenciál (záporná hodnota osmotického tlaku). Je tedy vždy záporný nebo nulový (čistá voda má nulu). Čím vyšší koncentrace látek je ve vodě rozpuštěna, tím zápornější je Ψs. Např. u 0,1M roztok NaCl (disociuje na dvě částice), Ψs = - 0,488 MPa, zatímco u 0,1M roztoku sacharózy (nedisociuje) platí, že Ψs = - 0,244 MPa. (Vztah pro výpočet neuvádím, lze ho najít v učebnicích fyzikální chemie a dnes i na Wikipedii…a fyzikální nadšenci si jej také snadno odvodí. Pro malé koncentrace je jednoduchý, pro vyšší značně komplikovaný anžto částice na sebe často narážejí což už zde nelze zanedbávat).
Re: Discina?, 22.03.2015 21:58, chorcheee(m), (Houby)
Ψp je tlakový potenciál a odpovídá přímo tlaku vody v buňce či jiném kompartmentu. Může být kladný (turgescentní buňka), nulový (volná voda) i záporný (voda pod napětím – tenzí – jako je tomu například v sacím potrubí čerpadla nebo v cévách kmenů stromů nad zemí). V této souvislosti se hodí zmínit pojem „kořenový vztlak“. Jde o jev, kdy aktivním transportem osmotik nebo hydrolýzou velkých molekul vzniká kladný tlak v kořenech živých rostlin a tento tlak žene vodu („mízu“) do nadzemních částí rostlin. Projevuje se například „krvácením“ řezných ploch lodyh či pařezů krytosemenných rostlin a setkáme se s ním především na jaře, kdy je v kořenech štěpen škrob na osmoticky mnohem aktivnější mono a oligosacharidy.
Re: Discina?, 22.03.2015 21:58, chorcheee(m), (Houby)
No a dřevomilka, u které si také nejsem jist jejím jménem...
Ψg je gravitační potenciál. Je tím vyšší, čím výše se sledované místo nachází nad zemí (místem hlavního příjmu vody rostlinou). Výšce 10 m přibližně odpovídá Ψg = 0,1 MPa tedy jedna „atmosféra“. Vztah opět neuvádím. Jde o fyziku učenou v 5. ročníku ZŠ.
Ψm je naopak velmi složitá věc – matriční potenciál. Počítá se nesnadno. Proto zde jen jednoduše: Většina povrchů (celulóza, půdní koloidy) je hydrofilních a váží vodu. Vrstvy molekul vody, které přiléhají k takovému povrchu se tedy nechovají jako volná voda, nýbrž jsou vázány a imobilizovány. V dobře hydratovaném systému, kde je vody výrazně více než povrchů (zjednodušeně) tedy můžeme Ψm zanedbávat (= považovat za nulový). Naopak v systémech s obrovským povrchem vzhledem k množství vody (jakými je často například vysýchající půda nebo bobtnající semena) může být matriční potenciál nejzápornější složkou vodního potenciálu. Uvádí se např., že pro půdní póry o velikosti 60 mikronů, které jsou zaplněny vodou činí matriční složka (Ψm) -0,005MPa, zatímco pro póry o velikosti 0,2 mikronů je to už -1,5 MPa. Póry o velikosti menší než 0,2 mikronů tedy vážou vodu tak pevně, že přestává být pro rostliny dostupná (viz dále).
Re: Re: Re: Discina?, 22.03.2015 22:16, chorcheee(m), (Houby)
Ano, o "jehličnanovosti" pařezu také přemýšlím! Je do echt dubohabřina. Ale pozůstatky smrků tam jsou. Na jednom takovém pařízku jsem dnes také našel outkovku řadovou (A. serialis) a pravděpodobně to fakt není A. serialiformis, která roste na dubech (v USA) a na kterou jsem se už letos jednou nachytal na Velké Babě, jak jsem tu již psal . Tedy pevníkovec ztlustlý neboli smrkový (Amylostereum areolatum) se zdá být dobrým určením! .
Re: Re: Re: Re: Re: Discina?, 22.03.2015 22:31, chorcheee(m), (Houby)
Myslíš alešův? .
Re: Re: Discina?, 23.03.2015 08:45, alesjirsa(m), (Houby)
Mohl bych se prosím na něco zeptat ? Mohla by být tato houba, jež jsem prve považoval ze pevníka nachového, právě tento pevníkovec ztlustlý ?
Re: Re: Re: Re: Discina?, 23.03.2015 17:27, alesjirsa(m), (Houby)
No, řeknu to takhle. Byl na hromadě rozřezaných kusů dřeva. Nepoznal jsem, zda to bylo dřevo jehličnanů, ale na jiném dřevě z hromady byla též outkovka řadová, která, nemýlím-li se, roste též na jehličnanech, takže ...
Re: Discina?, 22.03.2015 21:58, chorcheee(m), (Houby)
Jistě neuškodí připomenout typické vodní potenciály některých systémů:
Vzduch při 50% relativní vlhkosti (RH): - 95 MPa
Vzduch v průduchové štěrbině (95% RH): - 7 MPa
Buňečná šťáva v listu v 10m výšce: - 0,8MPa
Půda v blízkosti kořenů: - 0,5MPa
Půda s nasycenou kapilární kapacitou: - 0,005MPa
Půda na bodu trvalého vadnutí: - 1,5 MPa
Dobrou noc!
Re: Re: Re: Discina?, 22.03.2015 22:17, chorcheee(m), (Houby)
Honzíkovi od doby, kdy jí medikamenty nerozumím .
Re: Re: Re: Re: Re: Discina?, 22.03.2015 22:42, chorcheee(m), (Houby)
Tuším, že jen málo. Člověk - pokud je dehydratován - močí trochu hypertonickou moč. Ale to nic není na pouštní zvířátka, která močí strááášně koncentrované dryáky. Holt je to umění - zbavit se splodin a neztratit moc vody .
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Discina?, 22.03.2015 22:56, chorcheee(m), (Houby)
Honzík a basset, to je dvojka! . Kdy už vás poznám osobně?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Discina?, 23.03.2015 07:28, Zdeno(m), (Houby)
K této vyživné diskusi mohu poznamenat jen okřídlené a pro podobné situace velmi vhodné rčení: Ceterum autem censeo, Carthaginem esse delendam...A koukám, že si Jindra opakuje matematiku. Součty dvouciferných čísel mu stále jdou.