O houbách

Diskuse a galerie

 

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené

Zobrazit celou diskusi

Barbarství?, 26.02.2015 15:11, chorcheee(m), (O přírodě)

Kolegové,
tak až nyní jsem trochu rozdýchal, jak jste se ne mne všichni sesypali a mám sílu a chuť psát něco delšího. Ale protože jistě má cenu spíše se snažit vysvětlovat, než posílat lidi někam (já dělám bohužel stále obojí), pokusím se.

Re: Barbarství?, 26.02.2015 15:11, chorcheee(m), (O přírodě)

Na lokalitě jsem byl, jak jsem psal, třikrát, takže myslím, jsem si o ní udělal již trochu představu. Dvakrát jsem ohnivce jen pozoroval. Až potřetí jsem pár klacků zvedl a lehce přemístil. Domnívám se, že do prostředí zcela stejného, jako byly před tím. Klacků s ohnivci je tam na ploše mnoha set metrů čtverčních navíc mnohem více, než jsou ty, které jsem seskládal do „minizahrádky“. Většiny jsem se tedy ani nedotkl. Myslím, že jsem populaci nijak neohrozil. Zahrádku budu dál pozorovat, pokud ji někdo nezničí (to je jediné nebezpečí, které jsem asi nedocenil – že jsem je udělal viditelnější), věřím, že budou i po čase vypadat stejně, jako ty na „netknutých klaccích. Kdybych našel černé, nechal bych kde byly.

Re: Barbarství?, 26.02.2015 15:11, chorcheee(m), (O přírodě)

Mám pocit, že jsem to já, kdo (na rozdíl od většiny z vás) absolvoval kurzy ochrany přírody, ekologie a evoluční biologie. Lamentů zkušených ochranářů jsem tedy vyslechl a přečetl dost. Chráníme většinou jen to, co se nám líbí a to často ještě nesprávně. Naopak to, co nemá komerční význam ignorujeme a naopak to, co můžeme zpeněžit exploatujeme způsobem, který příroda nezvládá regenerovat. Nesprávný je také pocit veřejnosti, že ochrana přírody znamená nechat biotop samovolnému vývoji a omezit lidské vlivy. Někdy tomu tak skutečně je. Na druhou stranu nevídané druhové bohatství mnohých typů krajiny u nás je díky hospodaření člověka. Když přestanete kosit orchidejovou louku, orchideje zarostou a chcípnou! Podobně řada hub doprovází člověka a bez něj by tu nebyly (a nebo jen na velmi omezených lokalitách). Muchomůrka vittadiniho, kriticky ohrožená, roste většinou na sešlapávaných a přehnojených místech (ovčí výběhy, pastviny, cesty). Zakažte člověku hospodařit a zmizí. Podobně to mají zřejmě některé druhy ohnivců. Akátiny u nás nemají co dělat a jak se jim v nich líbí!

Re: Barbarství?, 26.02.2015 15:11, chorcheee(m), (O přírodě)

Zrovna na „mé“ lokalitě proběhla nedávno těžba či prořezávka vysokých akátů a borovic (je to pod vedením VN, 35 kV - tam se stromy do drátů nesmí nechat dorůst). Je to tam rozdupané, spousta dřeva, větví, štěpky tam nechali válet. A znovu - jak se to rakušáčkům líbí! Ne, opravdu mě nepřesvědčíte, že „rozumná orba“ jim škodí.

No a i kdyby – jsme zpět u té líbivosti. Ohnivci jsou miláčci houbofotografů. Přitom S. austriaca není, pokud dnes víme, houba jakkoli ohrožená. Roste určitě na tisícovce lokalit po ČR. Jen ta lokalita musí být „nějaká“ a k tomu právě přispívá člověk. Pokud je budu v rozumné míře sbírat na zdobení salátů, neměli byste mi mít říci ani popel. Sběr plodnic většinu hub neohrožuje. Lucie Zíbarová mi posílala článek, kde Švýcarští vědci udělali poměrně robustní experiment. Vytýčili náhodné srovnatelné plochy. Na polovině ploch po několik let odstraňovali plodnice hub, zbylou polovinu nechali svému vývoji. A ani po několika letech se nepodařilo prokázat, že na vysbírávaných plochách klesá diverzita a množství hub.

Re: Barbarství?, 26.02.2015 15:11, chorcheee(m), (O přírodě)

Lokalita stabilních populací může zaniknout jen mimořádným zásahem (a ten ale nemusí být někdy lidskými smysly vidět). Tady to může nějaký investor koupit , zalejt betonem a udělat z toho protiatomový kryt. Nebude to pro něj nic těžkého. Odlesňování ploch menších než 0,5 ha nemusí schálit orgán ochrany přírody a pokud se tam nenajde zvláště chráněný druh (rostliny, houby, motýla…a ten se, pokud se ochranáři snaží, většinou najde), není téměř jiná páka, jak investora zastavit. A i když tímto zvlikviduje tuto konkrétní populaci ohnivců, troufám si tvrdit, že větší škoda bude toho, že nám zase ubylo kus zeleně s klimaticky stabilizačním a krajinotvorným efektem.

Re: Barbarství?, 26.02.2015 15:11, chorcheee(m), (O přírodě)

Hagara má ve své megaknize pár desítek druhů, které u nás nebyly ještě nalezeny, přestože je známe z jiných částí Světa. Většinou o nich píše „zasluhují nejvyšší stupeň ochrany“. Myslím, že to taky lze zpochybnit. Proč chránit něco, co k nám nepatří, nikdy u nás nerostlo a dostává se sem třeba vlivem klimatické změny? Až se dostatečně oteplí, jistě po lesích začne růst středomořská palma žumara nízká. Ta už na jihu Evropy úspěšně přezimovává. Ale neuškodí našim druhům a rázu krajiny? O zhoubném působení invazních rostlin jako je bolševník, křídlatka, třapatka nebo netýkavka žláznatá na pestrost našich ekosystémů už máme dost důkazů. U hub je to horší. Ale třeba se časem ukáže, že outkovka trogova, která před 20 lety u nás nebyla známa (a jistě by ji někdo s prvním nálezem rád začal chránit) a nyní je všude, vytlačuje naše druhy dřevomilek. Je to dost pravděpodobné. A hlavně: změna je život, příroda i Svět se mění stále, jen díky člověku zdá se, že moc rychle. Ale my lidé také nedohlédneme často dost daleko (do minulosti i do budoucnosti). Velká historická vymírání, třeba vlivem dopadu vesmírných těles, byla jistě mnohem větší masakr, než co nyní dělá člověk. To už ale s mým barbarstvím moc nesouvisí, že? .

Tak, a pokud by se někomu už nechtělo řešit etické otázky, může si tipnout, co jsou to za dřevomilky, které jsem přiložil . Ahoj.

Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 18:56, Joska(m), (O přírodě)

Krátce, stručně, výstižně? Tak krátké ani stručné to sice zrovna dvakrát není, ale výstižné určitě!

Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 18:58, chorcheee(m), (O přírodě)

Děkuji! Já s tou stručností někdy bojuji, ale já se ji taky jednou naučím! Snad .

Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 23:32, basset(m), (O přírodě)

.. jj, věda dnes pokročila natolik, že dokážeme zdůvodnit cokoli

Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:14, alesjirsa(m), (O přírodě)

Ta poslední je podle mého mínění trámovka plotní. Minulý víkend jsem ji našel a od té doby si ji pamatuji.

Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 20:21, chorcheee(m), (O přírodě)

Já ji považuji za trámovku trámovou .

Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 27.02.2015 17:48, Patrik(m), (O přírodě)

To je jedno a to samé...

Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 27.02.2015 18:01, basset(m), (O přírodě)

Patriku, na Index Fungorum jsou to stále dvě rozdílné houby
trámovka plotní, Gloeophyllum sepiarium (Wulfen) P. Karst.
trámovka trámová, Gloeophyllum trabeum (Pers.) Murrill

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 27.02.2015 19:51, alesjirsa(m), (O přírodě)

Budu se je muset naučit rozeznat.

Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:22, Patrik(m), (O přírodě)

Nóó, to si měl takhle nějak odůvodnit hned s těma ohnivcema...Tak ti stručně vykotím svůj názor na tvůj text zas jájinak máš s tím bulaním stromů pravdu, akorát s tebou nesouhlasím v části ,,Proč chránit něco, co k nám nepatří, nikdy u nás nerostlo..." Vdyť to vůbec nemůžeš vědět, zda to tu před tím rostlo nebo ne...vědět se to dá jen o menšině druhů jako jsou Lecoagariusy, psivky ravenelovi a nebo květnatce archerovi, ale kolik druhů hub tady ročně bývá nově objevených na našem území a považuje se to za vzácnost...vždyť ty druhy tady mohou růst klidně ještě několik desítek let před tím, než je tu někdo zaznamenal a klidně nemusí být zas tak vzácné jak se předpokládá...přece jen mykologové a zájemci o mykologii nemůžou prošmejdit každý metr čtvereční v ČR a proto není divu, že jsem např. minulý rok objevil úplně novou lokalitu kyjanky zakouřené jen pár metru od našeho baráku na kraji hlavní cesty v dědině, přitom už tam mohla růst ještě delší dobu než já vůbec žiju a než jak dlouho se hlouběji o houby zajímám...Dalším faktorem je i to, že i když jednu lokalitu pozoruješ několik let a pravidelně ji kousek po kousku prošmejdíš a i když je ekosystém furt stejný tak ty na tu danou lokalitu přideš po sté a přesto tam najdeš třeba druh nový pro ČR. A proč? Protože ten druh tam může růst třeba několik desítek let, jenomže zrovna bude mít příhodné podmínky k fruktifikaci a ty jsi jediný odborník, který tuto lokalitu navštěvuje...
....Jinač co se týká ohnivců pod tím vedením, přesně tohle byla i má situace, jenomže na tom mém, resp. od kámoša místě jsem už bohužel neměl moc šancí na nález, zbyla tam jen vysušená paseka na kteru pražilo slunko, a tak není pochyb, že i když tam před tím mohly být, tak je určitě tímto zásahem zahubili....
No, to je tak asi všecko, co jsem k tomu chtěl řect...

Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:23, Patrik(m), (O přírodě)

To jsem teda dlouho psal

Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:41, alesjirsa(m), (O přírodě)

Patrik má myslím pravdu. Už jsem se o tom zmínil několikrát, a v souvislosti s Patrikovým příspěvkem to opět připomenu. Fotku už dávat nebudu, protože jsem ji dal už jednou do Určovny a jednou sem do diskusí. Jistě si někteří vzpomínáte, jak jsem do Určovny dával toho zvláštního suchohřiba, kterého jste mi určili jako hřiba meruňkového žlutavého. Ten to však podle mě není. Porovnával jsem fotky na Googlu a s mými a prostě mi pořád nesedí. Našel jsem ho na lokalitě, kam jsem v den, kdy jsem ho viděl poprvé (1.srpna), byl vůbec prvně (rád objevuji nová místa). Takže možná jde o "zajímavější" druh suchohřiba, než je žlutavá forma hřiba meruňkového, a protože jsem byl na onom místě poprvé, mohl tam růst už bůhvíkolik let předtím.

Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:52, chorcheee(m), (O přírodě)

Ano, také s Patrikem souhlasím. Třeba u nás roste podhoubí řady druhů, které v jiných částech Světa fruktifikují a u nás ne (nebo minimálně). To se možná trošku podaří zjistit molekulárními metodami.

Tady jde spíš o to, že jsem vůl a nepoznám často, co některé lidi naštve...tu fotku jsem dávat nemusel (zejména poté, co kritizuju, že všichni dávají ohnivce) a byl by pokoj! Tak jim to musím vysvětlit (a myslím nealibisticky a fundovaně ). Tak snad můj exkurz do mezioborévé biologie oceňujete .

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:54, chorcheee(m), (O přírodě)

Aleši, a ukazoval jsi tu fotku i někde jinde/někomu jinému ? Tady jsou fajn lidi, ale profesionálové sem skoro nechodí (krom P.T., kterej už skoro je). Na hřiby je, co já vím, odborník třeba Michal Mikšík.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 20:04, alesjirsa(m), (O přírodě)

Neukazoval, ale spíš čekám na chvíli, až na tamtom místě budou v létě růst znovu a nafotím je zase trošku lépe. Samozřejmě se modlím, aby tam tento rok opět rostly.

Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:53, Patrik(m), (O přírodě)

Musíš však myslet na jednu zásadní věc...že houby nelze jednoznačně určit jen ,,porovnáváním fotek z googlu" (reakce na Aleše)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 19:55, alesjirsa(m), (O přírodě)

To ti musím dát za pravdu. Zvláště u těch vzácnějších hub.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 20:19, Patrik(m), (O přírodě)

Ta až se stane, dej to na houbareni.cz nebo nahuby.sk, tam je výrazná většina odborníků, ale dej bacha, třeba na těch nahubách je také výrazně přísnější hodnocení kvality fotek, když se jim něco nelíbí, hned ti to odstraní...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Barbarství?, 26.02.2015 21:26, alesjirsa(m), (O přírodě)

Tak to abych si dal záležet.


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30