Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 17:27, chorcheee(m), (O přírodě)
Nene, až teď:
"Vysílač radaru generuje krátké pulsy (řádově za 1 sekundu stovky pulsů o délce řádu mikrosekund) s vysokým okamžitým výkonem (řádu 100 kW). Elektromagnetická energie je vysílána parabolickou anténou (průměr několik m) ve tvaru úzkého svazku (šířky desetin až jednotek stupňů) do atmosféry, kde dochází k_odrazu části energie od cílů meteorologických (srážkové částice) i nemeteorologických (terénní tvary, letadla apod.). Část odražené energie (ze vzdáleností až několika stovek km) je opět přijata anténou, zesilována a detekována přijímačem radaru. Podle polohy antény (azimut a elevace) a doby mezi vysláním a příjmem signálu je určena poloha cíle. Intenzitu cíle ukazuje množství odražené energie, které je úměrné radiolokační odrazivosti Z cíle (přesněji celkové ekvivalentní ploše zpětného rozptylu všech cílů v objemu impulsu). Radiolokační odrazivost Z lze určit pomocí radarové rovnice (ve zjednodušeném tvaru) :
Pr = PI*(Z/R2)
, kde : Pr ..přijatý výkon, PI .. meteorologický potenciál radaru (přístrojová konstanta), R .. vzdálenost cíle.
Pro meteorologické cíle, skládající se z velkého množství vodních a ledových částic, je radiolokační odrazivost Z přímo úměrná sumě 6. mocnin průměrů částic v_jednotkovém objemu ( Z = SUM(D6)) ; toto platí přesně pro Rayleighův rozptyl, t.j. pro částice s průměrem řádově menším než vlnová délka radaru). Jednotkou odrazivosti je 1 mm6 /m3 , pro praktické účely se užívá logaritmická jednotka dBZ, kde Z[dBZ] = 10.log (Z[mm6 /m3 ]), tedy 0 dBZ odpovídá Z=1mm6 /m3."
Husté! 
