Re: Re: Ještě..., 19.04.2016 09:09, chorcheee(m), (Houby)
S dovolením se tématicky zavěsím:
Zjistil jsem ještě jednu zajímavost, kterou si nedokáži nechat pro sebe 
. Smrží plodnice jsou tak variabilní asi také z tohoto důvodu:
Když klíčí askospora smrže, nemá jadno jádro, jako každá slušná buňka, ale hned 15 - 30 haploidních jader! Mnohojaderné jsou i buňky hyf, které z ní vyrostou. No a tyhle hyfy - jak asi víte - nejsou ještě schpny vytvořit plodnici. Podobně jako u stopkovýtrusých hub musí potkat jinou hyfu, která vyrostla z jiné spory a je správného párovacího typu. No nemají to lehké, že? .
U basidiomycetů tak vznikne známý dikaryon (buňka se dvěma jádry - jedno od "samečka" a druhé od "samičky"). Takové buňky se "táhnou" až do plodnice, kde se v basidiích jádra spojí a pak zase rozdělí (což je samozřejmě zjednodušené, ale popisovat meiozu se mi tu nechce ) no a vzniknou zase haploidní spory (v tomto případě basidiospory).
No jo, ale buňka plodného (sekundárního) podhoubí smrže nemá dvě jádra (jako třeba hřib), ale třeba 30! A polovina - přibližně polovina - od jednoho partnera a druhá od druhého. Navíc se hyfy po cestě párují vícekrát, takže i vedle sebe rostoucí smrže nejsou většinou geneticky identické. Těžko se tak definuje jedinec. U Stopkovýtrusých hub je rozsáhlé dikaryotické mycelium často totožné. Tak třeba bylo zjištěno, že jedinec václavky porůstá více než hektar lesa (a je tak největším tvorem na Zemi)! U askáčků je to, zdá se, mnohem složitější. Tam pojem jedinec - podobně jako u hlenek - pravděpodobně téměř ztrácí význam.
A nyní ruku na srdce, víte co znamená "haploidní"? Nestyďte se, já případně vysvětlím .