Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sbírání a ochrana hub, 20.06.2015 22:26, svědek, (O přírodě)
Jiné moudro zase praví, že se nemá příliš tlačit na pilu, aby správně řezala. Mírný stres určitě motivuje, jen není jisté, kde je ta hranice. Respektive, každý ji máme jinde. Podvýživené děti mívají často trvale poškozený mozek, taky dlouhodobý psychický stres vyvolávající deprese vede v důsledku k poškozování paměti. A ostřílení "Rambové" (vojáci, co prošli válečnými konflikty) také nebývají zrovna psychicky zoceleni. To jen pro doplnění, abychom zas příliš nezjednodušovali.
Na druhou stranu, občas ne jen u sebe pozoruji ono rozrůstání mycelia...
K hlavnímu tématu. Napadá mě, dlouhodobý monitoring více samostatných lokalit by měl cosi vypovídat i o globální úrovni? Jasně, lokality se v čase mění, takže... Zkrátka, museli bychom mít dostatečně velké množství dat z mnoha lokalit sebrané za dostatečně dlouhé období, aby se pokryl vliv přirozeného vznikání a zanikání lokalit, neboť ekologie se spolu se stárnutím a omlazováním lesa zákonitě bude měnit. Takže pokorně sbírat data po mnoho desítek let. Pouhý rozum od stolu bude myslím vždy na pochybách.
Napadá mě ještě jedna hříšná myšlenka. Mám izolovanou malou lokalitku na májovky. Rostou zde každým rokem téměř nečervivé. Naproti tomu jiná, daleko rozsáhlejší lokalita se spoustou plodnic je silně zamořena červivostí. Na Slovensku v "Záhorie" znám mnohakilometrové plantáže klouzků obecných. Bohužel, taky červivost zde bývá obrovská.
Kdo sbírá pro sebe z keře maliny, dělá dobře konzumentovi, který přijde den po něm. Posbírá maliny, které by jinak shnily a napomohly zamoření hnilobou malin, které dozrají teprve až zítra.
Nemůže mít sběr hub podobný očistný účinek, podobně jako kosení luk, či citlivé budování rybníků v Jižních Čechách?
Jasně, šíření chorob ve velkých skupinách zase s vyšší pravděpodobností může vyvolat škálu protireakcí (diverzifikace vlivem selekčního tlaku). A tak můžeme minci obracet ze strany na stranu...