Re: Re: Ad Prof. Trnka, 05.06.2015 19:35, Martin(m), (O přírodě)
Prof. Trnku neznám, ale s tou citací souhlasím. Onehdá jsem byl na konferenci Voda v krajině, kde byla prezentována studie o malém a velkém vodním cyklu, kdy ten velký spočíval v dalekém transportu vody do míst s její vyšší kumulací (řeky, jezera, moře), zde se rodí vysoká oblačnost, přinášející masivní srážkové systémy, které vodu nesou hluboko do vnitrozemí, kde ji vyklopí (je evidentní, že toto si zakoušíme relativně často). Problém je, že takový příval rychle steče a putuje zrychleně opět do vzdálenějších míst s vyšší kumulací vody. Malý, pro naše klima a biotopy důležitější, cyklus je specifický pro pahorkatiny a podhůří. Voda prší v četných deštících nedaleko míst, kde došlo k odparu, protože pochází z nízké oblačnosti tlačené vyššími proudy blíže k zemi. Malý cyklus tedy obrací vodu častěji, je, pravda, dotován i velkým cyklem, ale voda z něj se tak rychle nevytrácí. Problém je ale v tom, že naší zemědělskou činností a zástavbou - a tím ohřátím povrchu, které podporuje teplé stoupavé proudy (př. srážkový stín nad Českým Středohořím nebo Jižní Moravou), a které pak odnesou podstatnou část oblačnosti malého cyklu výše a následně sekundárně i dále - jsme malý cyklus na mnoha místech prakticky zlikvidovali. Z horských ochlazovacích zón jasou úzké pásy kulturních smrčin s výraznou podporou odvodu vody do vodních toků a z míst, v nichž dříve docházelo k přirozené akumulaci vody na ploše máme řepkové lány a odkanalizované průmyslové zóny a silnice.... suma sumárum, toto jsme dokázali během posledního desetiletí velmi zintenzivnit, takže to můžeme, dík blahé paměti, velmi krásně vydedukovat.
Ještě dodám: najdi někde termosnímky Třeboňské pánve a třeba chomutovska, myslím, že to pak bude celkem jasné. No a já se půjdu těšit na nedělní přívaláček, mám rád, když živly bouří!