Re: Fotíme houby IV. – (nedostatečná) hloubka ostrosti, 15.11.2014 17:57, chorcheee(m), (O přírodě)
Pro zvídavější:
Clonový rozsah každého objektivu má své meze. Nejnižší clona je daná konstrukcí objektivu, zjednodušeně průměrem svrchní čočky. Světelnější objektivy umožňují při nedostatku světla používat kratší časy (samozřejmě na úkor hloubky ostrosti – fyziku ošidit nelze), ale jsou také větší, a dražší. Proč ovšem omezovat maximální clonu? Extrémně velká clona by přeci mohla poskytnout extrémní hloubku ostrosti. Ano, to je pravda (takto ostatně funguje dírková komora, u které ani nejsou potřeba žádné čočky), ale do hry začíná vstupovat jev nazývaný difrakce světla. Důsledkem je, že od určitého clonového čísla začíná klesat ostrost celého obrazu. Vtipné navíc je, že nelze říci přesně od kterého. Objektivy určené pro zrcadlovky s čipem rozměru kinofilmového políčka lze bez významné újmy na kvalitu obrazu zaclonit na f22 – f44. Naproti tomu objektivy promítající obraz na miniaturní čipy kompaktů a “ultrozoomů” začínají ztrácet na ostrosti už při cloně f8 – f11. Toho si lze ostatně všimnout na mé experimentální řadě: Snímek při f11 je sice nejostřejší před a za rovinou zaostření , ale v centru se to oproti nižším clonám začíná horšit. Výrobce objektivů či fotoaparátů proto konstrukčně blokuje jakou maximální clonu lze nastavit. Je však dobré počítat s tím, že už při této maximální cloně objektiv nedosahuje zdaleka nejvyšší ostrosti. Zda se tento jev v praxi projeví, záleží na mnoha okolnostech, například na tom, zda je fotka z jiných důvodů opravdu ostrá a “pod jakým drobnohledem” ji pak pozorujeme.