Re: Re: Pro pobavení..., 16.09.2014 22:18, b.gun(m), (O přírodě)
Samozřejmě, že za to mohla manželka (kdo taky jiný...). V té nejdůležitější době před odjezdem z domova, kdy si člověk v hlavě sumíruje, zda má všechno řádně pobaleno, měla najednou potřebu řešit naprosto, ale naprosto nepodstatné záležitosti. V tu chvíli se myšlenka na to, že je ještě potřeba z PC vytáhnout kartu, vytratila v nenávratnu.
Ale již se pracuje na eliminaci problému - ne, neplánuji odstranění manželky - a byla objednána druhá, záložní karta. Stejný postup se osvědčil v případě, kdy jsem přijel do lesa bez foťáku (od té doby je doma ve skříňce malý kompakt určený na domácí focení), nebo když jsem se po rozestavení všech pomůcek kolem houby marně snažil foťák přimět k provozu (baterka zůstala doma v nabíječce, takže byla pořízena druhá).
Občas nastane ještě jiný level zapomínání, a to věcí zapomenutých na místě v lese. Třeba když jsem poprvé vyrazil do lesa i s velkým stativem. Do té doby - a i dnes většinou - absolvuji vycházky jen s malými stativy, a tak když jsem tenkrát pořizoval fotku houby na malém stativu, pověsil jsem pouzdro s velkým na větev vedle stojícího stromu. Po vyfocení jsem vše obvyklé pobalil a vyrazil dál. Po několika desítkách metrů jsem začal mít neodbytný pocit, že mi něco schází. Ještě pár metrů jsem ušel, než se dostavila rána do hlavy: Ty vykastrovaný samče tura domácího, stativ! Obrat o 180° a rychlý úprk zpět, naštěstí tam stále visel, byla by to drahá sranda.
O košících zapomenutých na místě focení ani nemluvím. Vzhledem k tomu, že houby sbírám tak na 3-4 z celkových více než 200 vycházek ročně, vyrážím do lesa obvykle bez koše. Takže na jeho nošení nejsem zvyklý a je to hned, že ho někde nechám stát. Ale i u něj to zatím vždy dopadlo dobře a nakonec jsem jej pokaždé donesl i zpět domů.