Klobouk

3-15 cm široký, červenohnědý až masově hnědý, s 1-3 mm dlouhými, hnědavými, vláknitými šupinami.

Hymenofor

Lupeny jsou nejdříve bělavé, později masově červené.

Třeň

6-15 cm dlouhý, až 3 cm široký, válcovitý, bělavý, s žlutavými zbytky vela, na bázi hlízovitě ztlustlý, s pavučincovitým prstenem s žlutavými nebo okrovými vločkami.

Dužnina

Bělavá, vůně nasládlá, chuť nahořklá.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach je bílý až krémový; výtrusy jsou elipsoidní 7–9 × 5–6 μm velké.

Biotop

Roste velice hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo trsnatě, na pařezech a kmenech listnáčů, vzácněji i jehličnanů, někdy i na zemi.

Kdy roste

Roste od července do listopadu.

Možnost záměny

Lze ji zaměnit za ostatní druhy václavek.
Od václavky obecné se liší žlutavým kloboukem, méně šupinkatým.
Václavka smrková má zase hnědý až červenohnědý klobouk a roste především na jehličnatých stromech.
Václavka cibulkotřenná má klobouk pokrytý drobnějšími, tmavými šupinami, třeň bez výrazných útržků vela; může růst jak na listnáčích, tak na jehličnanech.

Další zajímavosti a postřehy

Mezi listnáči je to nejhojnější druh václavky.

Vědecká/lidová synonyma

Armillaria bulbosa
Armillariella bulbosa

Význam

Jedlá houba, vyžaduje delší tepelnou úpravu.

Literatura a zdroje

Velký atlas hub - Hagara, Antonín, Baier