Klobouk

3-20 cm široký, suchý, jemně plstnatý, později lysý, světle hnědý, olivově hnědý, žlutohnědý.

Hymenofor

Rourky i póry jsou citronově žluté, ve stáří s olivovým nádechem, po poranění nebo otlačení modrají nebo modrozelenají.

Třeň

3-15 cm dlouhý, 1-4 cm široký, v mládí břichatý, pak kyjovitý, na vrcholu žlutý, směrem k bázi karmínově červený, někdy i celý červený, na bázi hnědočervený, otlačením modrající, s nápadnou, na vrcholu bělavou, níže špinavě červenou síťkou.

Dužnina

Zpočátku nasládlá, brzy velmi hořká, bělavá nebo nažloutlá, v bázi špinavě červená, na řezu přechází do zelenomodra, brzy se však odbarvuje.

Důležité určovací znaky

Bledě hnědý klobouk, žluté póry, horní polovina třeně žlutá, dolní polovina červená třeně, se síťkou.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach je světle okrový až hnědofialový.

Biotop

Roste místy dost hojně, jednotlivě, v kyselých, většinou jehličnatých (pod smrky, borovicemi, jedlemi), vzácněji v listnatých lesích (převážně pod buky a duby), zejména v podhorských oblastech.

Kdy roste

Roste od července do října.

Možnost záměny

Záměny jsou málo pravděpodobné.
Přece ho lze zaměnit s rovněž nejedlým hřibem medotrpkým, který nemá červenou barvu na třeni. Potom i za hřiba satana, který má červené póry a nemá žlutou barvu na třeni.

Další zajímavosti a postřehy

Občas se také odlišuje podobný, rovněž hořký hřib kříšťový s menšími plodnicemi a třeněm po otlačení pouze hnědnoucím, v mládí žlutým až okrově žlutým, ve stáří okrově hnědavým, který roste většinou v listnatých lesích především pod duby.

Vědecká/lidová synonyma

Boletus olivaceus
Tubiporus calopus

Význam

Nejedlá hřibovitá houba, někdy je dokonce považována za jedovatou, poněvadž může vyvolat i značné trávicí obtíže.

Literatura a zdroje

Velký atlas hub - Hagara, Antonín, Baier
Velký atlas hub - Pavol Škubla
Kapesní atlas hub - E. Garnweidner

http://botany.cz/