Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit
Období růstu: duben - červen
má 3-15 cm v průměru, v mládí nízce sklenutý, zaoblený, ve stáří plochý a často zvlněný, na okraji značně podvinutý, tlustomasý, lesklý, většinou mírně hrbolatý, lysý, slabě slizký, většinou bílý, někdy krémový, ale i se světle okrovým nebo světle hnědavým odstínem.
Lupeny jsou dosti nízké (5-9 mm), husté, tenké, u třeně zoubkem připojené (vykrojené), zprvu bělavé, později krémové až nahnědlé.
je mohutný, spíše kratší (40-80 mm) a tlustý (15-40 mm), zpočátku trochu břichatý, později válcovitý, plný, hladký, bělavý až krémový, na spodu někdy nahnědlý.
Dužnina bílá, tvrdá, ve stáří měkká, šťavnatá, vůně intenzivně okurkově moučné, chuť silně moučná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy 4-7 x 2-4 µm velké, bezbarvé, hladké a elipsoidní.
Vyskytuje se na travnatých místech, na loukách, stráních, polních cestách, na okrajích lesů i v sadech. Většinou roste ve skupinách, pruzích a kruzích. Uvnitř lesa ji téměř nenajdeme. Upřednostňuje akátové lesíky, vápenité a humózní půdy.
duben až červen.
Možnost záměny není u májovky zcela vyloučená, a to s jedovatou vláknící začervenalou (Patouillardovou), která je v mládí bílá nebo běla-vá, ale dotekem nebo stářím se barví rumělkově červeně. Její lupeny jsou v dospělosti hnědé, nevoní moučně. Proto pozor na mladé plodnice této vlákníce, které mohou někdy růst již v květnu a u nichž je záměna možná! Nezkušenost nebo velká nepozornost by mohla být příčinou záměny za jedlou závojenku pod-trnku [Entoloma clypeatum (L. ex HOOK. ) KUMM. j nebo i za smrtelně jedovatou závojenku olovovou. Závojenka má masově růžové lupeny a mohutný baňatý třen, kdežto májovka má i v dospělosti bledé lupeny a válcovitý, i když někdy poměrně tlustý třen. Májovka roste na jaře (duben až červen) a spíše na okrajích lesů v trávě a kravinách, kdežto závojenka olovová roste v létě (červenec až srpen) v teplejších polohách a ve světlých listnatých lesích, hlavně pod duby.
Pověst o záměně májovky za závojenku olovovou vznikla asi tím, že závo-jence podtrnce se někde chybně, ale vytrvale říká májovka. Ovšem záměna závojenky podtrnky za závojenku olovovou je možná, neboť obě houby se od sebe velmi obtížně rozlišují. (Většinou jen podle místa a doby růstu, popř. podle velikosti plodnic. )
Agaricus albellus DC.
Agaricus aromaticus Roques
Agaricus gambosus Fr.
Agaricus georgii L.
Calocybe gambosa (Fr. ) Singer
Calocybe georgii var. aromatica (Roques) Pilát
Calocybe georgii var. gambosa (Fr. ) Kalamees
Lyophyllum gambosum (Fr. ) Singer
Lyophyllum georgii (L. ex Fr. ) Kühn.
Tricholoma gambosum (Fr. ) Gillet
Výborná jedlá houba která je opravdu vynikajicí ve smetanové omáčce.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 18.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 56.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 401, 500, 501, 710, 781, 782, 784.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 172.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 161, 174.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 171.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 92, 99, 100, 175.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 104.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 86.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 140, 182, 183, 190, 194, 198, 210, 221, 253.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 166.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 160.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času