Klobouk

Klobouk 3 - 11 cm, v mládí polokulovitý až klenutý s podvinutým okrajem, později až plochý, v mládí je slámově až olivově žlutozelený, později žlutozelený až zelenofialový, purpurový, vínový nebo hnědavý. Pokožka je špatně slupitelná.

Hymenofor

Lupeny jsou husté, krémové barvy.

Třeň

Třeň 4 - 7 x 2. 5 cm, nejprve bílý až nažloutlý, později od středu do fialova se zbarvující.

Dužnina

Chuť dužniny je příjemná, sladká, vůně slabě slanečková.

Biotop

Roste hlavně v listnatých a smíšených lesích pod duby a buky. Je však schopna tvořit mykorhizu i se smrkem. Dává přednost kyselým půdám. Plodnice na fotografiích rostly v trávníku arboreta Žampach pod solitérními listnáči.

Možnost záměny

Podle zelenavého klobouku a typicky do fialova se zbarvujícího třeně je nezaměnitelná.

Vědecká/lidová synonyma

Russula amoena var. violeipes (Quél. ) Singer, Beih. bot. Zbl. , Abt. 2 49: 354 (1932)
Russula chlora Gillet, (1881)
Russula heterophylla var. chlora (Gillet) Gillet, Hyménomycètes (Alençon): 241 (1876) [1878]
Russula olivascens var. citrinus Quél. , Enchir. fung. (Paris): 132 (1886)
Russula punctata f. citrina (Quél. ) Maire, Bull. Soc. mycol. Fr. 26: 118 (1910)
Russula punctata f. violeipes (Quél. ) Maire, Bull. Soc. mycol. Fr. 26: 118 (1910)
Russula violeipes f. citrina (Quél. ) Maire, Bull. Soc. mycol. Fr. 26: 118 (1910)
Russula violeipes Quél. , Compt. Rend. Assoc. Franç. Avancem. Sci. 26(2): 450 (1898) [1897] f. violeipes
Russula violeipes var. citrina (Quél. ) Sarnari, (1998)
Russula violeipes Quél. , Compt. Rend. Assoc. Franç. Avancem. Sci. 26(2): 450 (1898) [1897] var. violeipes
Russula xerampelina var. citrina (Quél. ) Quél. , Fl. mycol. France (Paris): 342 (1888)

Význam

Je jedlá a chutná.

Literatura a zdroje

Autoři popisu: Patrik Mlčoch, chorchee