Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: hojné | Upravit
Klobouk 3 - 15 cm v průměru, polokulovitý, široce kuželovitý, později vyklenutý až skoro plochý, občas s tupým hrbolem, za vlhka velmi hlenovitě slizký, lepkavý a lesklý, radiálně vláknitě žíhaný. Barvy čokoládově hnědé až žlutohnědé, stářím vybledávající s velmi snadno slupitelnou. pokožkou.
Rourky jsou široce přirostlé, neodsedlé, někdy i mírně sbíhavé, snadno se oddělující od dužniny. Barvy světle žluté až zlatožluté. Póry okrouhlé, drobné, zřídka vylučující bílou tekutinu, barvy slámově až citrónově žluté, ve stáří červenohnědé. V mládí jsou zakryté bílou plachtičkou.
Třeň 3 - 11 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, válcovitý, na vrcholu jemně žlutavě nebo hnědavě zrnitý, s drobnou síťkou. Pod prstenem hnědý až fialově hnědý, tmavnoucí do hnědočerné a slizký. Velum bělavé, na spodní straně fialové až nahnědlé, zanechávající na třeni prsten.
Prsten výrazný, blanitý, kožovitý, barvy na spodní straně purpurově hnědé na horní straně je bělavý.
Dužnina nejdříve tvrdá a bělavá až citrónově žlutá, později měkká a ve spodní části třeně hnědavá, na řezu barvu neměnní. Chuť mírná až slabě nakyslá, vůně slabě ovocná.
Výtrusný prach hnědý někdy i okrově hnědý, výtrusy elipsoidně vřetenovité, světle žluté až hnědožluté, velikosti 7-10, 5 x 2, 5-3, 5 µm.
roste v jehličnatých lesích, přirozených borových porostech, od nížin do hor, ve skupinách nebo jednotlivě pod borovicemi s dvěma jehlicemi ve svazečku. To je borovice lesní, borovice černá, borovice blatka. Upřednostňuje suchou písčitou půdu s malou vrstvou humusu a mladé jehličnaté porosty a chladnější klima.
fruktifikuje od května do listopadu.
Klouzek zrnitý který nemá prsten a má světlejší klobouk. Je jedlý.
Klouzek žíhaný, který je loučovitě vrostle tmavě vláknitý, rostoucí pod borovicemi na vápenité půdě a je též jedlý.
Slizák mazlavý při pohledu svrchu někdy nerozeznatelný. Na spodní části klobouku má však místo rourek lupeny. Je jedlý
Společně s borovicí byl i klouzek obecný zavlečen do značné části světa a dnes se vyskytuje i na jihu a východě Afriky. U tamních obyvatel však vzbuzuje tato houba podezření a proto ji nikdy nepožívají
Boletopsis lutea (L. ) Henn.
Boletus luteus L.
Ixocomus luteus (L. ex Fr. ) Quél.
loupák, máselník, kluzák, smetánka, podborovice, podborůvka
je to dobrá jedlá houba, ale při sběru bývá velmi znečištěn proto je nejlépe slizkou pokožku klobouku hned v lese stáhnout z klobouku.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 50.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 144.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 688, 734, 736, 742, 786.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 274.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 367, 368.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 277.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 212, 213.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 216.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 220.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 22.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 189.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času