Plodnice

Klobouk 3 - 6 cm, vyklenutý až plochý, na žlutém až červenohnědém podkladě hustě rumělkově až vínově červeně šupinkatý, za sucha vybledající. Lupeny světle okrově žluté, pak skořicově hnědé, po otlačení červenající. Třeň 3 - 8 x 0. 3 - 1. 5 cm, obvykle válcovitý, bíílý, žlutý, s rumělkově červenými vláknitými šupinkami. Dužnina bělavá, ve stáří až bledě žlutá, po poranění přecházející do slabě červenohnědého odstínu.

Mikroskopické znaky

Výtrusy vejčité, drobně bradavčitě tečkované, 6. 5 - 8. 5 x 5 - 6 μm velké.

Biotop

Najdeme jej méně hojně v listnatých lesích pod duby a buky, především v teplejších polohách. Vyrůstá od srpna do listopadu spíše na kyselých půdách. Tento poněkud zajímavý a lehce pozatelný druh pavučince není na území Oderských vrchů tak častý. Je rozšířen na celé severní polokouli. V České Republice je několik nálezů v Moravskoslezských Beskydech, dále na Českomoravské vrchovině, v okolí Prahy, na Šumavě, v Krušných horách a Krkonoších. Zřejmě preferuje podhorský a horský vegetační stupeň.

Možnost záměny

Je téměř nezaměnitelný. Poznáme ho lehce podle červeně šupinkatého klobouku a hustých krémově žlutých lupenů. Vzhledem může připomínat ještě některé šťavnatky rodu Hygrophorus. Podobný může být ještě pavučinec tmavočervený, který má však klobouk jen vrostlé vláknitý a na třeni nemá šupinky.

Další zajímavosti a postřehy

Je to nejedlý druh, někdy uváděn jako mírně jedovatý.

Vědecká/lidová synonyma

Agaricus bolaris Pers. , Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 291 (1801)
Inoloma bolare (Pers. ) Wünsche, Die Pilze: 127 (1877)

Literatura a zdroje

Autor popisu: Patrik Mlčoch