O houbách

Hřib královský
Boletus regius Krombh.

Založil: Kryšot(m) | Zařazení: chráněné | Rozšíření: občasné | Upravit

Hřib královský
Autor fotografie: Kryšot

Plodnice

Nádherně - až exoticky vybarvený hřib, který tvoří ozdobu listnatých lesů.

Klobouk

50 - 150 (120) mm široký, v mládí polokulovitý, postupně klenutý, ve stáří až téměř plochý, červeně vláknitě žíhaný na růžovém, nebo žlutorůžovém podkladu. Pokožka je v mládí jemně plstnatá, postupně olysalá, po otlačení tmavne.

Hymenofor

Rourky jsou 10 - 30 mm dlouhé, drobné, u vrcholu třeně stlačené, v mládí zlatožluté, později se žlutoolivovým nádechem.
Póry jsou stejné barvy jako rourky, drobné okrouhlé, stejně jako rourky po otlačení obvykle téměř nemění barvu, nebo jen lehce tmavnou.
Výtrusný prach je hnědoolivový.

Třeň

Robustní, 50 - 150 x 20 - 60 mm velký, v mládí soudkovitý, postupně s vývinem plodnice kyjovitý, až válcovitý, živě citronově žlutý, v bazální části někdy na povrchu načervenalý, nebo červeně skvrnitý, v horní části pokrytý žlutou síťkou, která je více či méně vyvinutá. Plst na bázi třeně je bledě žlutá.

Dužnina

Sytě žlutá, v bázi třeně někdy lehce načervenalá, na řezu neměnná, chuť i vůně příjemně houbová.

Důležité určovací znaky

Žlutorůžový až červenorůžový povrch klobouku kontrastující se sytě žlutě zbarvenými póry a třeněm, barevná neměnnost všech částí plodnice po otlačení a na řezu a růst v teplomilných listnatých lesích, především pod duby.

Mikroskopické znaky

Výtrusy jsou 10 - 16 x 3 - 5 μm velké, podlouhle vřetenovité, hladké, se zřetelnou suprahilární depresí. Hyfy trichodermu tvořícího pokožku klobouku jsou 3 - 8 μm široké s dlouhými články, často pokryté gelatinózní hmotou, ve stáří mají tendenci kolabovat.

Biotop

Jeho vzácná naleziště jsou v nížinách a pahorkatinách na vápenitém podkladu, kde roste v teplomilných listnatých lesích pod duby, vzácně tvoří mykorhizu i s bukem. Vyhledává prosvětlená vyhřátá stanoviště s částečným bylinným porostem např. na hrázích a březích rybníků. Na některých lokalitách ho nacházíme i čistě v opadu listí na poměrně zastíněných místech.

Kdy roste

Tohoto krasavce můžeme najít za příznivého počasí již v druhé polovině května a potom během celého léta, za teplého počasí až do konce září.
Vyrůstá jednotlivě, nebo ve skupinách, někdy i ve srostlicích po několika plodnicích.

Možnost záměny

Záměna za jiné hřiby je při dobré pozornosti velmi málo pravděpodobná. Vzdáleně na první pohled podobný je hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus), který má podobně zbarvený povrch klobouku, kteryý je narozdíl od hladkého h. královského nepravidelně hrbolatý, třeň je oranžový, póry červené, ale hlavně celá plodnice h. rudonachového po otlačení a na řezu ihned silně modrá. Příbuzný hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri) má šedostříbrně zbarvený povrch klobouku a rovněž po otlačení a na řezu modrá. Hřib růžovník (Boletus fuscoroseus) má více či méně růžový povrch třeně ve spodní části, klobouk má hnědorůžový odstín po poranění s tendencí růžovět a dužnina na řezu alespoň v klobouku modrá.

Význam

Podle vyhlášky č. 395/92 Sb. patří mezi zvláště chráněné druhy. Byl zařazen do Červené knihy a do Červeného seznamu Č. r. jako ohrožený druh, takže je jeho sbírání pro konzumaci vyloučené. Nalezené plodnice by se měly na lokalitách dobře zamaskovat a o nalezení nové lokality informovat nejbližší mykologické pracoviště.


  • Plodnice


+ Přidat další fotografie

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času

best herbal viagra pills, 25.08.2017 10:39, Viacren

look there once a day viagra

http://cheapviagraolk.com/ - generic viagra

<a href="http://cheapviagraolk.com/">cheap viagra</a>

only for you viagra dosage

Záměny, biotop, 13.02.2012 19:25, Forrest Run(m)

Ještě bych dodal, že by se dal zaměnit za ještě vzácnější Hřib Kluzákův(Boletus kluzakii), kterému červená pokožka kloboku po otlačení, má hořkou dužninu a na řezu modrá.

Stran geologie biotopů....nemusí se jednat jen o vápenec, dokonce ani o bazickej substrát, třeba v mladoboleskavský lokalitě, ze který je většina plodnic na snímcích, převažujou jílovcovo-slínovcový usazeniny a opuky a ty jsou buď jen velmi málo bazický nebo dokonce i neutrální....hráze rybníků na jihu čech a třeba i na ostravsku-opět neutrální nebo spíš mírně acidofilní....a jednu lokalitu znám dokonce z břidlicový suti, která je mírně kyselá.
Určitě má rád teplo...s vyjímkou týhle trošku netypicky SV orientovaný lokality je obvykle na jižních expozicích, poměrně dobře snáší mírnej nedostatek vláhy a fruktifikaci obvykle nabudí, podobně jako u Fechtnera, sekvence "tropickejch" teplot.
Stran stromovejch parťáků-určitě by to vyhrál Dub šípák(víc jak 50%lokalit) a dub letní(20%)....pokud se nejedná o kraj lesa, má radši než čistou doubravu dubohabřinu.....lokalita u MB je typická hercynská dubohabřina..... a na jednom místě na Českém Krase ho mám i z čistý habřiny, pod buky jsem ho nenašel, ale mám to potvrzeno od Mišáka Mikšíka.
Jinak jsme dneska objevil hned 2 sqělý stránky na biologicky korektní popisy biotopů....tady a tady!:o)

A ještě k tomu růstu v opadu, kterýho si fšimnul pozornej Kryšot...jak králováka, tak Fechtnera(oba jsou blízce příbuzný) jsem zatím nikdy nenašel v travním nebo bylinným pažitu...buď bylo okolo nich jenom listí nebo maximálně mech...oproti tomu Legaláka nebo medotrpkáče jsem naopak nikdy nenašel tam, kde by nebylo bujný bylinný/travní patro...máte podobný zkušenosti, Amigos?

Re: Záměny, biotop, 13.09.2012 21:48, Bob

Je to už nějaký ten rok, našel jsem v parném létě tři kousky ve vojenském prostoru v Nízkém Jeseníku. Všude kolem smrkové lesy, ale asi mu prospívala prosluněná jižní stráň pod starými lipami v trávě. Možná složení půdy ovlivnila sklárna, která tam kdysi dávno stávala.Viděl jsem ho poprvé a naposled, dodnes vzpomínám na ten kontrast červené a žluté.Chodím na to místo pravidelně, ale často je celé zryté od divočáků. Asi jim chutnají.
Bob


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30