Klobouk

Klobouk má v průměru 5 až 20 cm, v mládí je téměř kulovitý, pak klenutý až plochý. Zbarven je v mládí bělorůžově, později masově červeně až červenohnědě. Povrch je hustě pokrytý bělavými až červenohnědými, bradavčitými útržky plachetky, někdy je téměř holý. Pokožka klobouku jde snadno sloupnout, pokud ovšem není sucho.

Hymenofor

Lupeny jsou husté, volné, bílé, později červeně skvrnité.

Třeň

Třeň je 6–20 cm vysoký, 1, 5–4 cm tlustý, válcovitý, nahoře bělavý, dole načervenalý, hladký nebo vločkatý, v dospělosti rourkovitě dutý, ukončený kuželovitou hlízou s několika řadami bradavek. Asi ve 2/3 třeně je bílý, mohutný prstenec, zřetelně hustě rýhovaný.

Dužnina

Dužnina je bílá, na řezu poraněním a stářím růžoví. Je to jediná muchomůrka, jejíž dužnina mění barvu. Chuť má nasládlou, vůni nevýraznou.

Důležité určovací znaky

Hlavním znakem je rýhovaný prsten, jedovaté muchomůrky ho mají hladký. Dobrým rozpoznávacím znakem muchomůrky růžovky je růžová barva na lupenech a dužině a také masově červeně zbarvená hlíza, která je téměř vždy prolezlá červy.

Mikroskopické znaky

Výtrusy elipsoidní až téměř kulovité, 6-8 x 5-6 μm velké.

Biotop

Roste hojně v lesích všech typů. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule. Je velice hojná na celém území České a Slovenské Republiky, vyskytuje se od června do listopadu, nejčastěji a nejhojněji po deštích, může však vyrůstat i ve velmi suchém období a také velice hojně, ale jen ostrůvkovitě. Nejčastěji roste v listnatých, smíšených a jehličnatých lesích, v parcích a alejích od nížin až po vysokohorské oblasti.

Kdy roste

Od června do listopadu

Možnost záměny

Při sběru m. růžovky je nutná určitá opatrnost, neboť laik jí může zaměnit za muchomůrku panterovou. Muchomůrka panterová však nemá rýhovaný prsten, má zřetelně hnědý klobouk a ani náznak růžové barvy, která je charakteristická pro růžovku. Masáku se podobá také muchomůrka šedivka, která rovněž postrádá růžovou barvu. Je sice jedlá, ale není zdaleka tak chutná.
Záměna je možná ještě za jeden málo známý druh, který byl popsán z německé strany hor. Jde o Muchomůrku ošemetnou, A. pseudorubescens, která bývá pokládána za jedovatého dvojníka. Tento druh není příliš uznáván, podle popisu jej dlouho hledal i jeden český mykolog A. Pilát, který tento druh v červenci 1968 nalezl ve smrčinách nad Horskou Kvildou na svazích hory Zhůří na Šumavě ve výšce 1100 - 1150 m. n. m. Pilát našel 8 plodnic této houby a přesvědčil se, že není jedovatá, otravu vysvětluje tím, že šlo nejspíše o staré zkažené plodnice. Tento druh však nebývá mnohými odborníky uznáván, protože se jedná nejspíše pouze o ekomorfu netypických plodnic růžovky.

Další zajímavosti a postřehy

Růžovka má mnoho forem a variet, ty však nejsou většinou klasifikovány a tak se platně odlišuje pouze Amanita rubescens f. annulato-sulphurela, růžovka sírožlutá, která má nápadně sírožlutý prsten. Někdy bývá taktéž nalézána i albinotická forma, která však není taxonomicky uznávána. Tato forma zcela postrádá typické zbarvení klobouku, avšak dužnina pod pokožkou je typicky růžová.

Vědecká/lidová synonyma

Masák, růžovka

Význam

Růžovka, běžně nazývaná také masák, je velmi dobrá, dokonce vynikající jedlá houba. Během posledních 40 let se růžovka stala u nás běžně sbíranou a vysoce ceněnou houbou. V anketě o nejchutnější houbu, pořádané před několika lety Čs. mykologickou společností, získala první místo, dokonce i před pravými hřiby.

Literatura a zdroje

Autor popisu: kraken
Doplnil: Patrik Mlčoch