Plodnice

Plodnice většinou jednoleté, okrouhle rozlité nebo polokloboukaté, často navzájem srůstající a tvořící i dosti rozsáhlé souvislé plochy, tvrdé až kožovité, až 1 mm tlusté, s hladkým až hrbolatým, v mládí bělavým, později šedým, šedavým až šedookrovým rouškem, u čerstvých plodnic po poranění červenajícím, s bílým přirůstajícím okrajem.

Klobouk

Klobouky - pokud se utvoří ohrnutím a odstátím horní části plodnice - drobné, škeblovité, polokruhovité, 10-50 mm široké, šíře ohrnutí obvykle nepřesahuje 15–20 mm, střechovitě nad sebou uspořádané. Povrch přitiskle vláknitě chlupatý, u báze až skoro štětinatý, na okraji jen jemně plstnatý, ve stáří olysalý, soustředně pásovaný střídajícími se šedavými a tmavšími pruhy, okraj bělavý, ostrý, vlnovitě zprohýbaný.

Důležité určovací znaky

Při poranění červenající hymenium.

Mikroskopické znaky

Výtrusy hladké, bezbarvé, podlouhle vejčité až vejčité, většinou 6–11×2–3, 5(5) μm. V hymeniu bývají přítomny cystidy o velikosti 50–150×3–9 μm.

Biotop

Roste velmi hojně na mrtvém nebo i živém dřevu jehličnanů, zvláště ve smrkových monokulturách a přirozených borových porostech, od nížin do vyšších poloh. Na listnáčích se vyskytuje jen zcela výjimečně.

Kdy roste

Vyskytuje se celoročně, nejčastěji narůstá na podzim.

Možnost záměny

Další druhy při poranění červenajících pevníků:
Pevník korkovitý (Stereum rugosum Pers. ) - růst na listnáčích
pevník dubový (Stereum gausapatum (Fr. ) Fr. ) - růst na listnáčích
Někdy bývá jako samostatný druh vyčleňován pevník horský (Stereum rigens (P. Karst. ) Sacc. ) s tlustšími, celkově mohutnějšími plodnicemi, nepatrně většími, ale nápadně širšími výtrusy a růstem ve vysokých horských polohách (takřka výlučně nad 1000 m n. m. ). Vzhledem k výskytu obtížně jednoznačně zařaditelné přechodové formy je však tento druh většinou autorů zařazován jako synonymum k pevníku krvavějícímu.

Další zajímavosti a postřehy

Často bývá hostitelem parazitické houby rosolovky průsvitné (Tremella encephala), jejíž jádro je tvořeno přeměněným pletivem pevníku.

Vědecká/lidová synonyma

Thelephora sanguinolenta Alb. & Schwein. 1805
Phlebomorpha sanguinolenta (Alb. & Schwein. ) Pers. 1822
Thelephora sericea var. sanguinolenta (Alb. & Schwein. ) Pers. 1822
Auricularia sanguinolenta (Alb. & Schwein. ) Grev. 1826
Merulius sanguinolentus (Alb. & Schwein. ) Spreng. 1827
Stereum sanguinolentum subsp. sanguinolentum (Alb. & Schwein. ) Fr. 1838
Stereum sanguinolentum f. sanguinolentum (Alb. & Schwein. ) Fr. 1838
Haematostereum sanguinolentum (Alb. & Schwein. ) Pouzar 1959
Stereum balsameum Peck 1875
Stereum balsameum f. balsameum Peck 1875
Stereum sanguinolentum subsp. rigens P. Karst. 1882
Stereum rigens (P. Karst. ) Sacc. 1888
Stereum balsameum f. reflexum Peck 1894
Stereum sanguinolentum f. alpinum Pilát 1926

Význam

Nejedlá houba. Hospodářsky nejvýznamnější hniloba smrku, způsobuje bílou, rychle postupující vláknitou hnilobu dřeva (obvykle v kmenu postupuje směrem vzhůru o 30-40 cm, za příznivých podmínek však i o více než 50 cm za rok). Ranový parazit vnikající do dřeva v místech poranění a mechanického poškození, např. v důsledku oloupání a ohryzu zvěří, vrcholkových zlomů nebo těžby dřeva.

Literatura a zdroje

Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Lesnická práce č. 8/2006
Lesnická práce č. 3/2008
http://botany.cz/cs
http://atlasposkozeni. mendelu.cz/atlas/388-pevnik_krvavejici.html
www.indexfungorum.org