O houbách

Chřapáč tmavý
Helvella atra J. König

Založil: b.gun(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: občasné | Upravit

Chřapáč tmavý
Autor fotografie: b.gun

Období růstu: červen - říjen

Klobouk

Klobouk nepravidelně, ale výrazně dvou až třílaločnatě sedlovitý, 10-30 mm široký, s podvinutým okrajem. Rouško hladké, černé, v mládí šedé až šedočerné, vnější strana pod lupou jemně otrubičnatá, světle šedá, šedá až šedohnědá.

Třeň

Třeň válcovitý, 10-60×2-5 mm, na bázi mírně rozšířený, časem bočně smáčklý, jemně chlupatý, tmavošedý až šedý.

Dužnina

Tenká, v mládí křehká, později voskové konzistence. Chuť a vůně příjemné.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach bílý. Výtrusy elipsoidní, hladké, hyalinní, s jednou olejovou kapkou, 16-19×10-12 μm.

Biotop

Roste nepříliš hojně až vzácně, jednotlivě nebo častěji ve skupinách, na písčité i humózní půdě mezi zbytky rostlin, v kopřivách, často na okrajích listnatých lesů v blízkosti cest, v parcích či zahradách, často pod habrem.

Kdy roste

Vyrůstá od léta do podzimu, od června do října.

Možnost záměny

Chřapáč branžežský (Helvella branzeziana Svrček & J. Moravec 1968) - drobnější, do 30(50) mm vysoký, celý černý, plodná část miskovitá, ale opačně než u stopeček (okraje zahnuté k třeni). Velmi vzácný
Chřapáč černý (Helvella corium (O. Weberb. ) Massee) - drobnější, miskovité a stopkaté plodnice
Chřapáč kustřebkovitý (Helvella pezizoides Afzel. 1783) - vnější, neplodná strana klobouku drsnější

Vědecká/lidová synonyma

Helvella atra var. atra J. König 1770
Leptopodia atra (J. König) Boud. 1907

Význam

Nejedlá houba.

Literatura a zdroje

Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
www.grzyby. pl
www.mushroomexpert.com
www.indexfungorum.org



+ Přidat další fotografie

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30