Založil: b.gun(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit
Období růstu: leden - prosinec
Plodnice perfektní - rourkaté, víceleté (obvykle maximálně 5 let staré), nejčastěji polorozlité, mohou být až zcela rozlité nebo kloboukaté, bokem přirostlé, tvarově a rozměrově velmi variabilní, obvykle 50–200 mm v průměru.
Plodnice imperfektní - ve formě šedobílých povlaků na i v shnilém dřevě.
Klobouk - pokud je utvořen - nejčastěji škeblovitý, zprohýbaný, na povrchu hrbolatý, koncentricky rýhovaný, nejprve sněhobílý, poté zbarvený kaštanově až černohnědě, rostoucí okraj bývá poněkud ztluštělý a bělavý, víceméně lysý, v mládí někdy ochlupený.
Rourky až 5 mm dlouhé, vrstevnaté (vrstvy 2–8 mm tlusté, vyrůstající obvykle jedna ročně), bělavé až nažloutlé. Póry nepravidelně okrouhlé až hranaté, relativně velké, v počtu (1-)2–3 na 1 mm, bílé až krémové barvy.
Dužnina tuhá, korkovitě dřevnaté konzistence, zbarvena světle okrově.
Výtrusy (basidiospory) široce vejčité až téměř kulovité, bezbarvé (hyalinní), tenkostěnné, na povrchu jemně drsné, 4, 5–6×3, 5–4, 5 μm.
Konidie tvořené v hojném množství anamorfami bezbarvé a téměř kulovité, ve špičku protáhlé, drobnější než basidiospory, 4–4, 5×3–3, 5 μm.
Roste dosti hojně, zvláště v pahorkatinách až podhorském stupni, na bázi a kořenech živých, pak i odumřelých listnáčů, borovic a introdukovaných jehličnanů.
Vyrůstá celoročně, vytváří víceleté plodnice.
Nehomogenní druh, ze skupiny označované jako kořenovník vrstevnatý v širším pojetí (Heterobasidion annosum (Fr. ) Bref. s. l. ) byly v nedávné době definovány tři samostatné druhy. Vedle samotného kořenovníku vrstevnatého v užším pojetí (Heterobasidion annosum (Fr. ) Bref. s. str. ), kterého se týká tento popis, jsou to dále:
kořenovník smrkový (Heterobasidion parviporum Niemelä & Korhonen) - póry drobnější, v počtu (3–)4–5 na 1 mm, s výraznou plstí na povrchu okraje klobouku, jako hostitelskou dřevinu výrazně upřednostňuje smrk, hojný
kořenovník jedlový (Heterobasidion abietinum Niemelä & Korhonen) - póry také drobnější, v počtu (3–)4–5 na 1 mm, oproti předchozímu druhu má však nižší a jemnější plst na povrchu okraje klobouku, nehojný
Boletus annosus (Fr. ) Spreng. 1827
Boletus cryptarum Bull. 1790
Boletus epiphegus Schumach. 1803
Cunninghamella meineckella A. J. Olson 1941
Fomes annosus (Fr. ) Cooke 1885
Fomes cryptarum (Bull. ) Sacc. 1888
Fomitopsis annosa (Fr. ) P. Karst. 1881
Friesia annosa (Fr. ) Lázaro Ibiza 1916
Heterobasidion cryptarum (Bull. ) Rauschert 1990
Oedocephalum meineckellus (A. J. Olson) Donk 1971
Physisporus makraulos (Rostk. ) P. Karst. 1882
Placodes annosus (Fr. ) Quél. 1888
Polyporus annosus Fr. 1821
Polyporus batschii b scutatus (Hoffm. ) Pers. 1825
Polyporus cryptarum (Bull. ) Fr. 1821
Polyporus fuscus (Lázaro Ibiza) Sacc. & Trotter 1925
Polyporus makraulos Rostk. 1838
Polyporus marginatoides E. H. L. Krause 1928
Polyporus scoticus Klotzsch 1836
Polyporus scutatus (Hoffm. ) Pers. 1825
Polyporus subpileatus Weinm. 1828
Polystictoides fuscus Lázaro Ibiza 1916
Polystictus cryptarum (Bull. ) W. G. Sm. 1908
Poria cryptarum (Bull. ) Gray 1821
Poria makraulos (Rostk. ) Quél. 1886
Poria scutata Hoffm. 1794
Pycnoporus annosus (Fr. ) P. Karst. 1898
Scindalma annosum (Fr. ) Kuntze 1898
Scindalma cryptarum (Bull. ) Kuntze 1898
Spiniger meineckellus (A. J. Olson) Stalpers 1974
Spongioides cryptarum (Bull. ) Lázaro Ibiza 1916
Trametes annosa (Fr. ) G. H. Otth 1864
Trametes radiciperda R. Hartig 1874
Ungulina annosa (Fr. ) Pat. 1900
Nejedlá houba. Nebezpečný parazit způsobující bílé tlení, pro které se používá název "červená hniloba", související se zabarvením rozkládajícího se dřeva do červena. Hniloba se šíří ze středu kmene k obvodu, proniká od kořenů po celé délce kmene, v poslední fázi rozkladu dřevo světlá, je mineralizované, ve vzniklých prostorech je bílé podhoubí, dochází k oddělování letokruhů, charakteristické je lámání po vlákně.
Lesnická práce č. 8/2011
http://botany.cz/cs
http://atlasposkozeni. mendelu.cz/atlas/412-korenovnik_vrstevnaty.html
www.indexfungorum.org
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času