Plodnice

Plodnice 3 - 8 x 1 - 4 cm, kornoutovité, s podvinutým okrajem, rozčísnuté, na roušku hladké, žlutookrové až žlutooranžové, často až s růžovým nádechem, na sterilní části jemně pomoučené, žluté až žlutookrové. Vyrůstají na kratičkém, bělavém třeni. Jsou spíše chrupavčité konzistence.

Mikroskopické znaky

Výtrusy elipsoidní, se dvěma tukovými kapkami, hladké, 10-12, 5 x 5, 5-7 μm velké; parafýzy septované, na konci prohnuté.

Biotop

Vyrůstá od srpna do listopadu ve větších bohatých skupinách, někdy jen samostatně, především za vlhčího počasí v listnatých a jehličnatých lesích. Je to jeden z nejhojnějších druhů rodu Otidea. Plodnice vydrží na jedné lokalitě delší dobu. Ouško kornoutovité upřednostňuje spíše humózní a nevápenaté půdy, najdeme ji proto především v lesích listnatých, nejčastěji pod duby či buky. Je to spíše nehojný druh, který není sice vzácný, ale vyskytuje se jen místy. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule.

Možnost záměny

Záměna je možná za jiné druhy rodu Otidea, především za ouško zaječí, které má však špinavě žlutohnědou barvu, dále za ouško hnědé, které má hnědě zbarvené plodnice, poslední druh, ouško citronové, O. concinna, má plodnice výrazně pestře citronově žluté barvy a vyrůstá v hustších trsech.

Další zajímavosti a postřehy

Tento druh dle literatury obsahuje gyromitrin, což je látka složitého chemického složení acetaldehyd-formyl-methyl-hydrazone, která je ve větším množství obsažená např. v ucháči obecném.

Vědecká/lidová synonyma

Aleuria abietina (Pers. ) Gillet, Champignons de France, Discom. (2): 41 (1879)
Discina abietina (Pers. ) Rehm, in Winter, Rabenh. Krypt. -Fl. , Edn 2 (Leipzig) 1. 3(lief. 43): 977 (1894) [1896]
Otidea abietina (Pers. ) Fuckel, Jb. nassau. Ver. Naturk. 23-24: 330 (1870) [1869-70]
Otidea abietina (Pers. ) Fuckel, Jb. nassau. Ver. Naturk. 23-24: 330 (1870) [1869-70] var. abietina
Otidea abietina var. nigra Rick, Öst. bot. Z. 48: 62 (1898)
Otidea onotica var. brevispora W. Y. Zhuang, Mycotaxon 94: 368 (2006) [2005]
Otidea onotica (Pers. ) Fuckel, Jb. nassau. Ver. Naturk. 23-24: 330 (1870) [1869-70] var. onotica
Peziza abietina Pers. , Neues Mag. Bot. 1: 113 (1794)
Peziza abietina Pers. , Neues Mag. Bot. 1: 113 (1794) subsp. abietina
Peziza abietina subsp. porosa (Pers. ) Pers. , Mycol. eur. (Erlanga) 1: 233 (1822)
Peziza abietina Pers. , Neues Mag. Bot. 1: 113 (1794) var. abietina
Peziza abietina var. rubiginosa Pers. , Mycol. eur. (Erlanga) 1: 233 (1822)
Peziza onotica Pers. , Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 637 (1801)
Peziza onotica Pers. , Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 637 (1801) var. onotica
Peziza porosa Pers. , Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 640 (1801)
Pseudotis abietina (Pers. ) Boud. , Hist. Class. Discom. Eur. (Paris): 52 (1907)
Pseudotis abietina (Pers. ) Boud. , Hist. Class. Discom. Eur. (Paris): 52 (1907) var. abietina
Pseudotis abietina var. nigra (Rick) Boud. , Hist. Class. Discom. Eur. (Paris): 52 (1907)
Scodellina onotica (Pers. ) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 668 (1821)

Význam

Je to jedlý, známější druh, který však pro kuchyňské využití nemá skoro žádný význam. Plodnice jsou křehké, k sušení se příliš nehodí, je vhodnější pčedevším do směsí s jinými druhy, např. na houbový guláš.

Literatura a zdroje

Autor popisu: Patrik Mlčoch

Velký atlas hub - Vladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier
Medical toxicology of natural substances, foods, fungi. . . , Donald G. Barcelous