Založil: Joska(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: hojné | Upravit
Období růstu: srpen - listopad
Plodnice je 3-20 cm vysoká. Rouško na vnější straně plodnice zprvu hladké, pak vrásčité, bez lupenů či lištin, barvy šedohnědé a šedě namodrale ojíněné.
Klobouk 3-10 cm v průměru, na okraji zprohýbaný, šupinkatý, dlouze a úzce trubkovitě nálevkovitý, tenkomasý, hladký, mající laločnaté okraje ohýbající se ven. V mládí je okraj silně podvinutý a povrch uvnitř je pokryt malými přitisklými šupinkami. Ve stáří bývá vrásčitý. Barvy šedohnědé, za vlhka a ve stáří téměř černé.
Výtrusný prach je bělavý, výtrusy elipsoidní s velkou kapkou, bezbarvé, velikosti 12-16 x 7-10 µm.
Třeň 3-12 cm vysoký, 0, 5-2 cm tlustý, dutý, pružný, holý, směrem k bázi zúžený, hladký nebo mírně brázditý, při velkém suchu se snadno drobí. Barvy je šedohnědé nebo šedofialové, ve stáři je pokryt bělavým výtrusným prachem.
Dužnina houževnatá, chrupavčitá, velmi tenká, po usušení lámavá, barvy šedé. Po navlhčení však nabývá původní konzistenci, barvy šedočerné až černé. Chuť nenápadná, někdy svírající, vůně příjemná, kořenná, někdy až zemitá.
Roste hojně ve skupinách nebo trsech, listnaté nebo druhotné smíšené lesy s nevápenatou půdou. Upřednostňuje šípákové a teplomilné doubravy v nížinách a pahorkatinách s vápenatou a vlhkou půdou.
Výskyt srpen až listopad.
Liška šedá (Cantharellus cinereus) má podobné barvy, ale hymenofor tvoří výrazné lištiny. Je jedlá.
Liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) má naspodu klobouku žebrovité lištiny a je tmavě žlutohnědá. Jedlá.
Stroček kadeřavý (Pseudocraterellus sinuosus), jež je mnohem více masitý. Rovněž jedlý.
Stroček klamný (Craterellus fallax) je severoamerický druh a má mnohem výraznější vůni a do růžova zbarvený výtrusný prach. Je značně geneticky odlišný. Jedlý.
Je to velmi chutná houba, i když se pracně čistí. Za čerstva ji můžeme použít v jakékoliv úpravě. Nejlepší je však sušená a na prach rozemletá, používaná jako koření do polévek a omáček. Velmi se hodí k přípravám ryb. Někdy jej připravují jemně nasekaného na tuku jako husí krev. Plodnice dosti dlouho vytrvávají na místě, nakonec úplně zčernají. Sbírají se mladé plodnice.
Jeho jméno v překladu vypadá hrůzostrašně - „trumpeta smrti“. Na západě, zejména ve Francii, je to nejprodávanější druh. V lesích rozkládá humus.
www.biolib.cz, autor: Standa Jirásek
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času