Klobouk

5-12 cm široký, v mládí téměř kulovitý, potom zvoncovitý až plochý, nakonec s ohrnutým okrajem, v mládí s nafialovělým velem, ve stáří někdy rozpraskaný, bělavě ojíněný, šedě nafialovělý nebo stříbrný.

Hymenofor

Lupeny jsou křehké, světle okrové, později rezavě hnědé.

Třeň

4-14 cm dlouhý, 1-2 cm tlustý, válcovitý, na bázi někdy s nevýraznou hlízou, jemně vláknitý, bělavý až krémový, s blanitým prstenem.

Dužnina

Bělavá, vůně a chuť nevýrazné.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach je rezavě hnědý. Výtrusy eliptické až mandlovité, mírně bradavčité, 10–15 x 7–10 µm.

Biotop

Roste místy hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, vzácněji v listnatých lesích pod buky a duby, nejčastěji na kyselých půdách.

Kdy roste

Roste od července do října.

Možnost záměny

Lze ji zaměnit se vzácnějším, též jedlým pavučincem mnohotvárným nebo nejedlým pavučincem kozlím.

Vědecká/lidová synonyma

Agaricus caperatus
Dryophila caperata
Pholiota caperata
Rozites caperata
Togaria caperata

Význam

Jedlá, chutná, hodnotná houba.

Literatura a zdroje

Velký atlas hub - Hagara, Antonín, Baier
Velký atlas hub - Pavol Škubla
Kapesní atlas jedlých hub - D. Dvořák, O. Jindřich, A. Vít
Kapesní atlas hub - Edmund Garnweidner

http://www.nasehouby.cz/
http://www.biolib.cz/