Založil: houbomil-Klášterec(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: občasné | Upravit
Období růstu: červenec - září
20-70(75)mm široký, nejprve kulovitý, posléze polokulovitý až klenutý, ve stáří plně rozvinutý. V mládí barvy červenorůžové, poté narůžovělé až načervenalé, oranžovočervené až tmavě červené. U některých plodnic je okraj klobouku zbarven méně sytě od žluté do jemně růžových odstínů. Pokožka klobouku je matná, suchá, nelepkavá, v mládí celistvá a sametová, jak plodnice dozrává, má pokožka klobouku tendenci políčkovitě rozpraskávat a je jemně plstnatá. Dužnina v trhlinách má barvu bledě žlutou. Pokožka klobouku je tvořena trichidermem s hyfami 6-18 µ širokými, často pokryté drobnou inkrustací.
Rourky: 5-10mm dlouhé, v mládí světle živě žluté, později olivově žluté, v dospělosti u třeně mírně stlačené a malým zoubkem sbíhající ke třeni.
Póry:barvy stejné jako barva rourek, ve stáří kubické až rhombické, 1-2 mm dlouhé.
Rourky a póry po poranění modrají až zelenají.
Výtrusy:11-16x5-7µ velké, hladké, elipsoidně vřetenovité, na vrcholcích uťaté.
Výtrusný prach:olivově hnědý.
30-55x6-20mm velký, téměř válcovitý, u báze třeně zahnutý, světle žlutavý až živě žlutý v bazální 1/3 s načervenalým, vínovým nebo okrovým nádechem. Třeň je bez zřetelné síťky, povrch je pokryt drobnými listnatými zrníčky. Tato zrníčka jsou stejné barvy jako je barva třeně. Bázi třeně pokrývá bělavá, místy nažloutlá plsť.
Bledě žlutá, nad rourkami až živě žlutá, v dolní 1/2 třeně s načervenalým nádechem v nejspodnější bázi hnědá. Na řezu nebo po poranění se dužnina zbarvuje modře. Chuť mírná, vúně nenápadná.
Roste v xerotermnějších listnatých lesích, pod duby, lípami a habry.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času