Plodnice

Hlenka vytvářející skupiny stopkatých, mírně zploštělých sporangií o průměru 0. 8 až 1. 5 mm a celkové výšce do 3 mm, jejichž sporotéka (část, ve které se vytvářejí výtrusy) je za mlada žloutkově žlutá, stopka okrová až hnědá. Během dozrávání plodničky tmavnou, stopka je tmavě hnědá, sporotéka až černá. Během maturace se na peridii (povrchová blanka) vytvářejí velké, nepravidelné, většinou polygonální pláty krystalického vápence. Jeho krása vynikne až po vyschnutí plodniček. Pláty kalcitu jsou pro druh charakteristické a většinou dostačující k jeho identifikaci. Kolumela (pokračování stopky) zasahuje asi do 1/2 výšky sporotéky. Kapilicium hojné, jemné, zvlněné, málo větvené, radiálně se rozrůstající z kolumely směrem k peridii. Plasmodium bývá žluté až oranžové. Výtrusy kulovité, v mase černé, v procházejícím světle šedohnědé, jemně osténkaté o průměru 10 - 13 µm.

Biotop

Roste většinou na mechách a játrovkách ve vlhkých místech, často u vývěrů pramenů a vodopádů. Najdeme ji však i na silně rozloženém dřevě jehličnanů, které bývá pokryto nárosty mechorostů a sinic. Nehojný, však spíše přehlížený, než vzácný druh. Zřejmě kosmopolitní. Celosvětové rozšíření, přesněji dosavadní nálezy, může být shlédnuto na mapce v přiloženém odkazu na stránky "Discover Life. "

Možnost záměny

Podle stopkatých plodniček a velkých plátů kalcitu "s mezerama" volné peridie snadno poznatelný druh. K identifikaci je však potřeba najít či dopěstovat zralé plodničky. Podobná může být L. crassipes, která má krátkou stopku a pláty kalcitu na povrchu peridie jsou malé a hustě nahloučené. Další známé druhy rodu Lepidoderma (krásnoblanka) většinou vůbec nevytvářejí stopku a jsou často nivikolní (rostoucí ve vysokých horských polohách za masou odtávajícího sněhu).

Literatura a zdroje

Ing B. The myxomycetes of Britain and Ireland, The Richmond Publishing, 1999.

https://www.discoverlife.org/mp/20q?search=Lepidoderma+tigrinum