Založil: chorcheee(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: téměř se nevyskytuje | Upravit
20 - 70 cm v průměru, sklenutý, později na vrcholu vmáčklý, hnědý, olivověhnědý či červenohnědý. Na kraji je pokrytý výraznými, až 3 mm dlouhými, tmavými chlupy. Na zbytku povrchu jen s krátkým oděním.
Lupeny břichaté, až 8 mm vysoké, až do pozdního stádia vývoje bílé.
Dosti dlouhý, 50 - 130 x 4 - 8 mm, naspodu kořenující (tj. zúžený, zasahující poměrně hluboko pod úroveň substrátu). Vrchní část třeně je pokryta podobnými chlupy, jako okraj klobouku. Tyto chlupy za vlhkého počasí roní krvavě červenou až oranžovou tekutinu. Spodek třeně je oranžový až hnědý, nejvýše přitiskle chlupatý.
Tenká, bílá, ve třeni tuhá, bez výraznější vůně, chuť prý nasládle oříšková (sám jsem nechutnal).
Makroskopicky a podle biotopu dobře určitelný druh slizečky.
Roste velmi vzácně na neutrálních až zásaditých půdách, zdánlivě ze země, ale kořenující třeň se připojuje na dřevo jedlí (Abies. sp. ), vzácně i jiných dřevin. Vyskytuje se od pahorkatin do hor.
Fotografovaná položka byla nalezena nad Výrovskou přehradou, poblíž asfaltové cesty ve smrko-borovo-jedlovém lese. Nalezl doc. Jan Vondrák. Podle makroskopických znaků určila Bc. Tereza Tejklová.
Xerula melanotricha Dörfelt.
Houba zařazená v Červeném seznamu hub jako ohrožená (EN) a ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. jako kriticky ohrožená. Jedná se tedy o chráněný druh houby, za jejíž sběr hrozí pokuta.
Hagara L, Antonín V (2014). Ottova encyklopedie hub. Ottovo nakladatelství, Praha.
http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/lupenate/item/1270-xerula_melanotricha
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času