Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: hojné | Upravit
Plodnice 1 - 15 cm široká, zprvu pohárkovitá až kulovitá, posléze miskovitá, až ploše rozložená. Nepravidelně zprohýbaná, nebo laločnatá od okrajů někdy popraskaná, přirostlá k substrátu.
Vnitřní strana hladká, ostře oranžová až červenooranžová.
Vnější strana světle krémově růžová až nažloutlá, nebo i oranžově žlutá, bělavě ojíněná, široce k substrátu přisedlá.
Dužnina tenká, křehce masitá, lámavá, šedobílá, chuť nevýrazná, vůně taktéž nevýrazná.
Výtrusný prach bezbarvý, výtrusy oválné, se dvěma velkými kapkami, v mládí hladké, později síťnatě ornamentované a na pólech mají výrůstky. Jejich velikost je (12) 13–15 (16) x (7) 7, 5–8, 5 µm (bez ornamentiky). Ornamentiku tvoří vysoká síť z hranatých, většinou pravidelně šestibokých ok.
na vlhčí humózní jílovité, hlinitopísčité či písčité půdě pří okrajích cest, na spáleništích, často i na lesních cestách pokrytých čerstvou šotolinou a mezi štěrkem najdeme ji i na hřbitovech, v parcích i sadech.
srpen až listopad.
Mistička oranžová (Melastiza cornubiensis) nebo jiné druhy mističek, která však mají hnědě chloupkatý okraj, jsou nejedlé.
Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca), který roste pouze na přelomu zimy a jara, nejedlý.
Krasočíška žlutá (Caloscypha fulgens) je menší a má nahnědlou venkovní stranu, která otlačením zelená, je nejedlá.
Oušenka rýnská (Sowerbyella rhenana, dříve řazená mezi mísenky) mající plodničky nahloučené o průměru 2-3 cm a mající stopku, je jedlá.
Mísenka žlutolesklá (Aleuria luteonitens), která je 1-2 cm velká a barvy zlatožluté, je také jedlá (ale o dost vzácnější). Ostatní druhy mísenek mají buď žlutou či oranžovožlutou barvu, anebo jsou max. 1 cm velké.
Občas roste na stejném místě s některou z mističek (m. spáleništní, m. oranžová), plodnice obou druhů jsou promíchány.
Helvella coccinea Bolton
Otidea aurantia (Pers. ) anon. ined.
Peziza aurantia Pers.
Peziza aurantia var. stipitata W. Phillips
Scodellina aurantia (Pers. ) Gray
Vhodná na saláty a nakládání jako ozdoba. Po usušení a rozmělnění příjemně voní. Je to jedna z druhů hub, která se dá jíst i za syrova. Někdy mívá i albinoickou formu. V některých oblasech lze ji najít i v květnu. Je to saprotrof. Nyní je z ní téměř ohrožený druh a je zařazena do Červeného seznamu hub.
biolib.cz
Moravec (1972): Operculate Discomycetes of the genera Aleuria Fuck. and Melastiza Boud. from the district of Mladá Boleslav (Bohemia). Česká Mykol. 26(2): 74–81. PDF online
Häffner (1993): Die Gattung Aleuria. Rheinl. -Pfälz. Pilzj. 3(1): 6–59. online
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času