Otestujte své znalosti - Houbařský kvíz

Chodíte do lesa na houby? Otestujte se, jak jste na tom se svými znalostmi. Méně zkušení houbaři mohou kvízu využít pro zdokonalování svých vědomostí.
Každý kvíz se skládá ze 20 fotografií náhodně vybraných ze 1268 druhů hub nafocených a určených zkušenými mykology. Vyplňovat jej můžete opakovaně, dokud nedosáhnete uspokojivých výsledků.

Nepřehlédněte také další kvízy

UPOZORNĚNÍ: Přihlášení uživatele budou zapsání do žebříčku. Pokud ještě nemáte vytvořený účet zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Autor fotografie: fáfa(m)	Nápověda: Roste jednotlivě nebo ve skupinách, na pařezech jehličnanů nebo z kořenů ponořených v zemi.
Autor fotografie: jcp(m)	Nápověda: Roste v listnatých a smíšených lesích, březových hájích, stromořadích při cestách od nížin do hor, výhradně pod břízami. Upřednostňuje zejména břízou bělokorou nebo pýřitou, březová mlází a chudší kyselé půdy.
Autor fotografie: vevanek	Nápověda: Roste nehojně na rozkládajícím se dřevě jehličnanů (smrk, borovice), vzácně listnáčů v počátečním stupni rozkladu. Můžeme ji najít i na vlhkém opracovaném dřevě na stavbách a ve sklepích (odtud název).
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste zejména na dusíkem bohatých místech a místech narušených lidskou činností, v lese i mimo les.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste vzácně až roztroušeně pod smrky a jedlemi ve vlhkých biotopech (horské smrčiny, rašeliniště) od pahorkatin až do vysokohorského stupně.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: roste na ruderálních místech bohatých na dusík / většinou v kopřivách/, na okrajích cest v lesích a parcích.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Vyskytuje se velice hojně od května do listopadu na vlhkých loukách, podhorských a horských smrčinách, vlhkých prameništích, vždy v porostech mechorostů.
Autor fotografie: pakliczech	Nápověda: Roste hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích a na lesních cestách. Roste i na horách.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste dost vzácně pod modříny, znám ho z jedné lokality, kde ho nacházím na okraji smíšeného lesa v louce, asi 450 metrů nad mořem.
Autor fotografie: Kraken(m)	Nápověda: Vyrůstá na tejícím, většinou již odkorněném dřevě listnáčů, nejčastěji buků a dubů, vzácně i jehličnanů. Roste od nížin do hor, ve středních polohách nejrozšířenější.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: listnaté i jehličnaté lesy, upřednostňuje dubiny a doubravy. Roste od pahorkatin až do hor.
Autor fotografie: kápo(m)	Nápověda: Hojný druh vyskytující se v listnatých a ve smíšených lesích nebo i mimo les na březích a hrázích rybníků či v parcích, především pod duby a buky, méně často pod habry nebo lipami.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste nehojně na spadaných větví jedlí.
Autor fotografie: b.gun(m)	Nápověda: Roste roztroušeně až vzácně na lesní hrabance, v listí nebo mechu na vlhkých až podmáčených lokalitách, hlavně pod listnáči (buky), méně často pod jehličnany (smrky).
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)
Autor fotografie: b.gun(m)	Nápověda: Roste v početných skupinách, avšak nepříliš hojně na větvičkách různých listnáčů.
Autor fotografie: Joska(m)	Nápověda: na pařezech i kmenech listnatých stromů, zejména lip a kaštanů, můžeme ji však najít i na zemi v blízkosti pařezů. Její plodnice vyrůstají v různě velkých trsech.
Autor fotografie: fáfa(m)	Nápověda: Tvoří mykrohizu s borovicí lesní, ale vzácně ho můžeme najít i pod jinými jehličnany nebo i listnáči. Preferuje především staré borové lesy a písčité nebo hlinitopísčité půdy. Zajímavostí je, že má stejné stanoviště výskytu jako mechovka obecná (Clitopilus prunulus), která se však na stanovišti vyskutuje cca o 2 dny dříve
Autor fotografie: alesjirsa(m)	Nápověda: V ČR je tato kalichovka poměrně vzácná, upřednostňuje střední a vyšší polohy, kde roste na silně zetlelých větvích a pařezech jehličnanů, zejména smrků. V roce 2014 jsem ji našel začátkem srpna v okolí Malé Skály na Jablonecku, na několika smrkových, mechem porostlých pařezech, poblíž lesního potoku, v nadmořské výšce asi 400-450 m.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)