Otestujte své znalosti - Houbařský kvíz

Chodíte do lesa na houby? Otestujte se, jak jste na tom se svými znalostmi. Méně zkušení houbaři mohou kvízu využít pro zdokonalování svých vědomostí.
Každý kvíz se skládá ze 20 fotografií náhodně vybraných ze 1270 druhů hub nafocených a určených zkušenými mykology. Vyplňovat jej můžete opakovaně, dokud nedosáhnete uspokojivých výsledků.

Nepřehlédněte také další kvízy

UPOZORNĚNÍ: Přihlášení uživatele budou zapsání do žebříčku. Pokud ještě nemáte vytvořený účet zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Tvoří mykrohizu s borovicí lesní, ale vzácně ho můžeme najít i pod jinými jehličnany nebo i listnáči. Preferuje především staré borové lesy a písčité nebo hlinitopísčité půdy. Zajímavostí je, že má stejné stanoviště výskytu jako mechovka obecná (Clitopilus prunulus), která se však na stanovišti vyskutuje cca o 2 dny dříve
Autor fotografie: Patrik(m)	Nápověda: V listnatých i jehličnatých lesích.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste dost hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v jehličnatých a smíšených lesích, pod modříny.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: na vlhčí humózní jílovité, hlinitopísčité či písčité půdě pří okrajích cest, na spáleništích, často i na lesních cestách pokrytých čerstvou šotolinou a mezi štěrkem najdeme ji i na hřbitovech, v parcích i sadech.
Autor fotografie: Joska(m)	Nápověda: Roste většinou ve skupinách, na vyhřátých místech v řídkých lesích, na lesních okrajích, skalnatých stráních, zejména pod borovicemi a duby. Dává přednost kyselým substrátům, vyhýbá se půdám bohatým na vápenec.
Autor fotografie: Patrik(m)	Nápověda: Vyrůstá hojně celoročně na mrtvých, spadaných, někdy ještě ke stromu připojených větvích švestek (Prunus domestica). Anamorfní i teleomorfní stádia vyrůstají současně.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste nehojně na odumřelém dřevě lísek, třešní a jiných listnáčů.
Autor fotografie: chorcheee(m)
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste většinou v listnatých hájích, zejména pod osikami, ale také pod jeřáby, olšemi, trnkami aj. dřevinami.
Autor fotografie: Kraken(m)	Nápověda: Výskyt: jehličnaté lesy, staré smrkové a borovicové pařezy, nebo jejich kořeny.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Nachází se na spodních stranách spadlých suchých větvích, někdy ještě přirostlých, a také na kmenech a pařezech listnatých stromů. Nejčastěji roste na dubech. Místy je hojný a v některých oblastech je vzácný nebo i chybí. Vyskytuje se v nížinném až horském stupni od 200 do 600 m. n. m.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na rostlinných zbytcích, na slámě, kompostech, exkrementech, v travnatých oblastech, někdy i na rozloženém dřevě.
Autor fotografie: jcp(m)	Nápověda: Roste hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích a na lesních cestách. Roste i na horách.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste v detritu listnáčů a jehličnanů. Vyskytuje se roztroušeně od nížinného až po horský stupeň.
Autor fotografie: chita73	Nápověda: Roste hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích a na lesních cestách. Roste i na horách.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)
Autor fotografie: b.gun(m)	Nápověda: Roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, pod břízami na podmáčených a zamokřených stanovištích, v bažinách a rašeliništích na kyselých půdách, nejčastěji mezi trávou nebo živým rašeliníkem.
Autor fotografie: Patrik(m)	Nápověda: Vyrůstá hojně celoročně na mrtvých, spadaných, někdy ještě ke stromu připojených větvích švestek (Prunus domestica). Anamorfní i teleomorfní stádia vyrůstají současně.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: Roste paraziticky na živých jedlích (vzácně smrcích), kde může vytrvávat i 20 let. Později pokračuje v saprotrofním růstu na stejných stojících nebo ležících kmenech. Vyskytuje se roztroušeně, však v oblastech s dostatkem věkovitých jedlí není vzácný. Najdeme jej od pahorkatin až do hor.
Autor fotografie: houbomil-Klášterec(m)	Nápověda: V listnatých a smýšených lesích, v zahradách, parcích a při okrajích cest na půdách bohatých na humus a na rozkládajícím se dřevě. Upřednostňuje vlhčí místa.