Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Re: Re: Nakoukl jsem do jesenického parku, 01.10.2015 10:50, Yohaness(m), (Houby)
Spíš tam řádí lesáci....
Re: Re: Nakoukl jsem do jesenického parku, 30.09.2015 20:42, karelzbrd(m), (Houby)
škoda jí. Když tak člověk jezdí po regionu a vidí kolik zvířat za den uhyne pod koly aut, je z toho smutno, protože nevěřím, že se tomu nedá občas zabránit. Jasně, že tahle veverka v parku je asi jiný případ... Jsou výjimky, nezabiju se kvůli myšce v autě či srnce přebíhající silnici, protože bezhlavě strhnu řízení, ale dost často, pokud má člověk cit k všemu živému, dokáže tomu nejhoršímu zabránit. Vždyť jezdím každý den a nepamatuji si, kdy jsem naposledy něco zajel. Spíš si pamatuji, jak jsem v neděli zašlápl brzdu, když se nějaký opeřenec blbě rozhodl a z kraje krajnice vpravo se rozhodl letět přes silnici. Pták to přežil a strýc si málem rozbil čelo o palubku - nebyl připoutaný...
Re: Re: Re: Nakoukl jsem do jesenického parku, 01.10.2015 10:46, b.gun(m), (Houby)
Je fakt, že někdy tomu zabránit nejde, když se ti ochlupení a opeření sebevrazi vrhnou do silnice těsně těsně před autem. Jak je to jen možné, snažím se jim vyhnout, nebo když to nejde, tak alespoň zpomalit tak, aby měla zvířata možnost se srážce vyhnout sama. Občas dochází i ke kuriózním situacím - dvojice plchů zevlující na silnici a projevující absolutní nezájem o auto, které by po té silnici chtělo projet, zajíc, který místo toho, aby zapadnul nejkratší cestou do škarpy a navazujícího lesa, se rozhodne běžet pár set metrů po silnici před autem a uhne až na první odbočce na lesní cestu (asi si nechtěl urousat tlapy...) apod.
Na druhou stranu je spousta hovad, která to musejí dělat schválně. Třeba na jaře jsem jel služebně do Krkonoš. Cestou jsem dojel pomalu jedoucí auto, které jsem se rozhodl na dlouhé rovince v mírném stoupání předjet. Sotva jsem začal předjíždět, ze škarpy se vynořil bažant sebevrah. V protisměru naštěstí nic nejelo, a tak jsme já i předjížděný měli prostor na to, zpomalit a vykličkovat to. Mrknu do zpětného zrcátka, co bažant - náš manévr přežil bez úhony, ale s pitomcem jedoucím nějakých 30-40 metrů za námi už takové štěstí neměl. Ten se nijak neobtěžoval a bažanta prostě a jednoduše semlel pod autem. Nebo teď o víkendu - jedu za autem po silnici protínající vesnici, když se jí rozhodla přeběhnout kočka. Vyběhla docela dost před námi, navíc z levé strany, takže na reakci dost času. Ten pitomec přede mnou se ani neobtěžoval zpomalit, natož aby uhýbal. Kočka to nakonec zvládla, ale měla to o centimetry. A když vidím některá přejetá zvířata (speciálně ježky), ve kterých místech na silnici leží, tak si říkám, že to prostě nemohla být náhoda...
