Klobouk

Až 100 mm, polokulovitý, později klenutý až rozložený hnědý, žlutohnědý, naoranžověle okrový, často více nebo méně vrostle vláknitě žíhaný, za vlhka slizský, po oschnutí lesklý, pokožka je dobře slupitelná.

Hymenofor

Rourky až 10 mm, světle žluté, živě žluté, nakonec žlutookrové. Póry jsou stejné barvy jako rourky, na otlačených místech barvu nemění, později velice zvolna hnědnou. Výtrusný prach je hnědý, někdy se slabým olivovým nádechem.

Třeň

Až 70 mm, válcovitý, bez vela a prstenu , povrch třeně je v horní části žlutý, někdy až zlatožlutý, na zbývajících částech světle žlutý nebo bělavě nažloutlý, pokrytý drobnými kapičkami červeno vínové tekutiny, které postupně usychají a mění se na tmavě hnědá zrníčka. Spodní čast třeně a vlákna mycelia jsou zbarvené do růžova.

Dužnina

Je bělavá, nažloutlá až světle žlutá, ve spodní části třeně narůžovělá, na řezu se nemění. Vůně je nenápadná, chuť mírná.

Mikroskopické znaky

Výtrusy jsou 8 - 10 x 3 - 4 μ velké, hladké, elipsoidně vřetenovité.

Biotop

Roste jak pod borovicemi se dvěma jehlicemi ve svazku, tak pod břízou, v některých oblastech je dost vzácný, jinde zase hojný.

Možnost záměny

Nejvíce podobný mu je klouzek zrnitý , který roste na stejných stanovištích, ale ten nemá spodní část třeně zbarvenou růžově.

Význam

Je jedlý, jako všechny druhy klouzků.

Literatura a zdroje

Na popisu se podílel Dalibor Marounek.