O houbách

Patyčka rosolovitá
Leotia lubrica (Scop.) Pers.

Založil: b.gun(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit

Patyčka rosolovitá
Autor fotografie: b.gun

Období růstu: červenec - říjen

Plodnice

Plodnice nejčastěji kolem 5, maximálně až 8 cm vysoké, v mládí zřetelně dělené na klobouk a třeň, žlutavé až žlutooranžové. Později během zrání tmavnou, začínají se hroutit, pokožka klobouku křížově puká. V konečném stádiu se pokožka rozkládá, z plodnice zůstává beztvará čirá rosolovitá hmota zelenavé barvy, která obsahuje výtrusy, jež jsou následně rozplavovány nebo roznášeny živočichy po okolí. Někdy plodnice tmavě zelenají, zřejmě v důsledku napadení nějakou plísní.

Klobouk

Klobouk 10-20 mm široký, v mládí téměř polokulovitý, později vypouklý, nepravidelně laločnatý, dutý, okraj silně podvinutý, povrch hladký, za mokra slizký až lepkavý, barvy okrově žluté, žlutozelené, s olivovým nádechem až olivově hnědé.

Třeň

Třeň válcovitý, 10-60×2-7 mm, často smáčklý, na povrchu jemně vločkatý, v mládí plný, později dutý se slizovitou výplní, obvykle zbarvený světleji, než klobouk, žlutý, okrově žlutý až okrový.

Dužnina

Dužnina voskovitě rosolovitá, žlutavě bílá. Chuť i vůně nevýrazné, někdy mírně zatuchlé.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach bezbarvý až bělavožlutý. Výtrusy válcovitě vřetenovité, často zakřivené, bezbarvé, hladké, po 8 ve vřeckách, zralé rozdělené 3-7 septy, 16-25×5-6 µm.

Biotop

Roste dosti hojně, obvykle ve skupinách nebo v početných trsech, na vlhkých místech, rašeliništích, často v mechu nebo trávě, v lesích všech typů.

Kdy roste

Vyrůstá od léta do podzimu, v červenci až říjnu. Během sušších let nemusí vůbec fruktifikovat, nebo fruktifikuje pouze omezeně a prakticky skrytě, např. pod vrstvou spadaného listí.

Možnost záměny

Patyčka černozelená (Coryne atrovirens (Pers. ) Sacc. ) - drobnější, tmavě zelené až zelenočerné apothecium, světle zelený třeň, růst na vlhké půdě v listnatých lesích ve vyšších polohách, po vydatných a dlohodobě trvajících deštích, všeobecně velmi vzácný druh
Kulatěnka horská (Cudonia circinans (Pers. ) Fr. ) - drobnější, plodnice do 40 mm, plodná část vyklenutá, nepravidelně pokřivená, bělavá až krémová, později okrová, třeň pýřitý, šedý, šedohnědý až hnědý, dužnina v klobouku bílá, ve třeni fialová, růst na zemi v jehličnatých lesích, vzácná
Kulatěnka změněná (Cudonia confusa Bres. ) - jako kulatěnka horská, ale klobouk a třeň stejně zbarvené

Vědecká/lidová synonyma

Helvella lubrica Scop. 1772
Leotia gelatinosa Hill 1771
Leotia lubrica var. lubrica (Scop. ) Pers. 1797
Leotia lubrica f. lubrica (Scop. ) Pers. 1797
Leotia viscosa Fr. 1822
Leotia lubrica f. viscosa (Fr. ) S. Imai 1936
Leotia lubrica var. revoluta Wallr. 1833
Leotia lubrica var. lacunosa Wallr. 1833
Leotia lubrica var. laevis Wallr. 1833
Leotia lubrica var. flavovirens Corda 1838
Leotia lubrica f. anthocephala S. Imai 1936
Leotia lubrica f. aurantipes S. Imai, Bot. Mag. 1936
Leotia aurantipes (S. Imai) F. L. Tai 1944
Leotia lubrica f. chlorosoma S. Imai, Bot. Mag. 1936
Leotia lubrica f. minima S. Imai, Bot. Mag. 1936
Leotia lubrica f. portentosa S. Imai & Minakata 1936
Leotia portentosa (S. Imai & Minakata) F. L. Tai 1944
Leotia lubrica f. typica S. Imai 1936
Leotia lubrica f. gigantea S. Imai 1941
Leotia lubrica f. kawamurae S. Imai 1941
Leotia lubrica f. ochracea S. Imai 1941
Leotia lubrica f. parviaurantipes S. Imai 1941
Leotia lubrica f. towadensis S. Imai 1941

Význam

Jedlá houba, která svou chutí nijak nevyniká. Většina zdrojů ji však uvádí jako nejedlou.

Literatura a zdroje

Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Červený seznam hub (makromycetů) České republiky (2006)
Huffman, Donald M. ; Tiffany, Lois H. ; Knaphaus, George; Healy, Rosanne A. - Mushrooms and Other Fungi of the Midcontinental United States
http://botany.cz/cs
www.biolib.cz
www.mushroomexpert.com
www.indexfungorum.org



Nahrajte své fotografie