Plodnice

Plodnice v mládí kulovitá nebo vejčitá, pružná, kožovitá, 3-6 cm vysoká, 3-5 cm široká, bílá až šedobílá, naspodu s tuhým myceliovým kořínkem. Ukryta pod povrchem půdy.
Okrovka je kožovitá, hladká a holá, pod jejím povrchem je nápadná slizovitá vrstva jež obaluje tvrdou hmotu. V době zralosti okrovka (peridie) puká a z ní vynikne.

Klobouk

Klobouk 3-6 cm široký, náprstkovitý nebo zvonkovitý s voštinově žebernatým povrchem, potažený výtrusorodou vrstvou, což je tmavě zelený sliz, odporně páchnoucím po mršině (v nepatrných stopách však má pach medový). Po okapání slizu je klobouk bělavý a má medově nasládlou vůni. Na vrcholu je malý terčík.

Třeň

Nosič 10 - 30 cm dlouhý a 2 - 5 cm tlustý, válcovitý, dutý, porézně houbovitý, barvy bílé, vyčnívající z pochvy, která je pozůstatkem vajíčka.

Mikroskopické znaky

výtrusy jsou bledě žlutavé, hladké, elipsoidní, 3, 5-5x1, 5-2μm velké.

Biotop

hojně v humózních lesích, zvláště listnatých, kulturních smrčinách Upřednostňuje dubo-habrové lesy a nevápenaté půdy s vyšším obsahem dusíku. Najdeme ji však i ve druhotně smíšených lesích, jehličnatých lesích, parcích, a v křovinách, taktéž na nevápenaté půdě.

Kdy roste

květen až listopad.

Možnost záměny

Hadovka smrdutá závojová (Phallus impudicus var. pseudoduplicatus), která má zespod klobouku dolů spuštěnu krajkovou síťku nebo punčošku, která slouží jako ochrana proti plžům. Jedlá.
Hadovka valčická (Phallus hadriani) která má růžovou až bleděfialovou okrovku a roste paraziticky na stéblech trav v písečných dunách a pod akáty. Je též jedlá.
Síťovka dvojitá (Dictiophora duplicata) – jedlá

Další zajímavosti a postřehy

Hadovky mají centrum rozšíření v tropickém a subtropickém pásmu. Hadovka smrdutá ale v tropech chybí. Pochází ze severní polokoule. Roste v Japonsku, v Severní a Jižní Americe a v Austrálii. Nejrozšířenější je v Evropě. Jako vajíčko má ředkvový pach. Jedlé jsou mladé dosud uzavřené plodnice. Myceliovým provazcům schází apikální meristém. Rozšiřuje se zoochorně, tak že značné množství výtrusů slepí slizem, který se nalepí na mouchy a ty je pak rozšiřují. Hadovky jsou ubikvisté (vyskytuje na nejrůznějších stanovištích) a zároveň patří mezi kosmopolitní houby (mající celosvětové rozšíření). Odolává i změně ekosystému a rozšiřuje se za vymírající houby na antropicky ovlivněná stanoviště. Rozkládá humus.

Vědecká/lidová synonyma

Hymenophallus togatus Kalchbr.
Ithyphallus impudicus (L. ) Fr.
Morellus impudicus (Pers. ) Eaton
Phallus foetidus Sowerby
Phallus impudicus f. togatus (Kalchbr. ) Quél.
Phallus impudicus var. indusiatus sensu auct. Brit
Phallus impudicus var. togatus (Kalchbr. ) Costantin & L. M. Dufour

Význam

Hadovka je jedlá, ale pouze vajíčko. Vajíčko se vezme, rozřízne se. Odloupne se sliz, se slupkou a zůstane nám pouze zelený vnitřek. Přirovnám jej k žloutku, který je uvařen na tvrdo. Může se jíst jak za syrova, používá se jako dekorace a chuťovka na rautech pro mlsné jazýčky, nebo se dá použít v klasickém trojobalu. Za syrova chutná po zelenině. Kedluben, ředkev.

Literatura a zdroje

Houby česká enciklopedie aut. F. Kotlaba, Z. Pouzar, V. Antonín 2003 str. 333
Biolib.cz
Kudlacek. estranky.cz