Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Radar ČHMU, 28.05.2016 17:16, chorcheee(m), (O přírodě)
Kolegové, nevíte, prosím, co má ukazovat tento radar? Pokud srážky, mělo by v Chocni už přes 1/2 hodiny pršet. Ovšem mám pocit, že teda neprší 
. Předem děkuji za případné objasnění.
Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 17:27, chorcheee(m), (O přírodě)
Nene, až teď:
"Vysílač radaru generuje krátké pulsy (řádově za 1 sekundu stovky pulsů o délce řádu mikrosekund) s vysokým okamžitým výkonem (řádu 100 kW). Elektromagnetická energie je vysílána parabolickou anténou (průměr několik m) ve tvaru úzkého svazku (šířky desetin až jednotek stupňů) do atmosféry, kde dochází k_odrazu části energie od cílů meteorologických (srážkové částice) i nemeteorologických (terénní tvary, letadla apod.). Část odražené energie (ze vzdáleností až několika stovek km) je opět přijata anténou, zesilována a detekována přijímačem radaru. Podle polohy antény (azimut a elevace) a doby mezi vysláním a příjmem signálu je určena poloha cíle. Intenzitu cíle ukazuje množství odražené energie, které je úměrné radiolokační odrazivosti Z cíle (přesněji celkové ekvivalentní ploše zpětného rozptylu všech cílů v objemu impulsu). Radiolokační odrazivost Z lze určit pomocí radarové rovnice (ve zjednodušeném tvaru) :
Pr = PI*(Z/R2)
, kde : Pr ..přijatý výkon, PI .. meteorologický potenciál radaru (přístrojová konstanta), R .. vzdálenost cíle.
Pro meteorologické cíle, skládající se z velkého množství vodních a ledových částic, je radiolokační odrazivost Z přímo úměrná sumě 6. mocnin průměrů částic v_jednotkovém objemu ( Z = SUM(D6)) ; toto platí přesně pro Rayleighův rozptyl, t.j. pro částice s průměrem řádově menším než vlnová délka radaru). Jednotkou odrazivosti je 1 mm6 /m3 , pro praktické účely se užívá logaritmická jednotka dBZ, kde Z[dBZ] = 10.log (Z[mm6 /m3 ]), tedy 0 dBZ odpovídá Z=1mm6 /m3."
Husté! 
Re: Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 17:31, chorcheee(m), (O přírodě)
Ale důležitější je asi toto:
"Chceme-li určovat množství srážek za delší období (řádově hodiny), musíme počítat s kumulací chyb. Z důvodu velké prostorové i časové proměnlivosti intenzit srážek je nutné používat co nejkratší interval měření (5 min. a méně). Celkové chyby určování intenzit srážek pomocí radaru jsou řádu desítek až stovek procent, částečně mohou být sníženy vhodným zpracováním dat. Radarová měření tedy nekonkurují klasickým srážkoměrným sítím, ale poskytují okamžitý přehled o rozložení intenzit srážek na velké ploše".
Takže ano, asi vyvozuji správně, že věřit se tomu dá jen omezeně (třeba když chčije jak z konve, tak to pozná, že chčije) .
Re: Re: Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 17:36, chorcheee(m), (O přírodě)
No mnohem více než na množství vody závisí signál na velikosti částic vody (6. mocnina). Ale asi jak z množství vody, tak z velikosti partikulí v mracích se dá s jistou nejistotou vypočítat, kdy voda začne vypadávat...
Re: Re: Re: Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 17:42, chorcheee(m), (O přírodě)
Já vím . Otevírám téma i pro Ty, kteří vím, by sami jinak žili v blažené nevědomosti. Takhle v nich z toho třeba něco zůstane .
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 17:54, basset(m), (O přírodě)
Protože to sleduji, tak mohu říct, že pokud je jenom modrá barva, tak s tím pršením je to spíše o nepršení Pokud je už zelená, tak už doopravdy prší. No a pokud je oranžová, hnědá nebo dokonce bílá, tak to už leje. Momentálně u nás v Modřanech je zeleno a tak prší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 18:02, chorcheee(m), (O přírodě)
Tak nad Chocní několikrát prošla i zelená a ani kapka . Ale tuhle logiku přesně také vyvozuji: čím větší signál v dBZ, tím větší pravděpodnobnost, že bude pršet, a když už, tak hustěji .
Re: Re: Re: Re: Radar ČHMU, 28.05.2016 18:22, chorcheee(m), (O přírodě)
Zdenův oblíbený citát .