Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Re: Paradoxy, 16.10.2016 23:27, chorcheee(m), (Houby)
Do Brd kolem Příbrami máme jet s Alešem příští víkend na mykologický seminář. Tak snad to tam bude dobré.
Re: Re: Re: Paradoxy, 16.10.2016 23:37, chorcheee(m), (Houby)
Ano. Jedeš/te také?
Re: Re: Re: Re: Re: Paradoxy, 17.10.2016 08:10, chorcheee(m), (Houby)
Tak paráda!
Re: Re: Re: Re: Re: Paradoxy, 17.10.2016 15:42, alesjirsa(m), (Houby)
Tak se budeme těšit. 
Re: Re: Re: Paradoxy, 17.10.2016 10:41, karelzbrd(m), (Houby)
tak to je kousek od mého bydliště.
... ale pořád si myslím, že to je mísenka.Re: Re: Re: Re: Re: Re: Paradoxy, 17.10.2016 21:35, Tori(m), (Houby)
Spíš Otidea. Aleuria by při takhle silné stěně výtrusů už musela mít aspoň u některých výtrusů náznak ornamentiky. Ani jejich tvar úplně nesedí. Koukni se na řezu na vnější povrch, tam je rozdíl hodně velký, za chvilku sem dám mikro na porovnání.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Paradoxy, 17.10.2016 21:43, Tori(m), (Houby)
Aleuria aurantia, živá.
Buňky vnějšího excipula jsou hyalinní, stěny šedé až nažloutlé (tady je nějaký barevný posun, který se mi nechtělo odstraňovat), bez jakýchkoli pigmentů. Hyalinní hyfoidní chlupy na vnějším povrchu se vyskytují hlavně okolo okraje a ne vždy jsou výrazné/dlouhé. Báze vřecek je u A.aurantia vždy jednoduchá = aporhynchní (přestože v některé literatuře se uvádí opak).
(Btw snímek je z nálezu petrase.)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Paradoxy, 17.10.2016 21:58, Tori(m), (Houby)
Otidea cf. onotica, exsikát. Shodou okolností je to položka z muzea, která byla původně určená jako mísenka oranžová.
Buňky ekt. excipula jsou v exsikátu deformované a hranaté, začerstva by byly taky kulovité jako u Aleurie. Nicméně pro rod Otidea je typická slabá povrchová vrstva na ekt. excipulu (makroskopicky je to takové to tečkování, drsný až otrubičnatý povrch), složená z kulovitých nebo protáhlých buněk, občas vybíhajících do "chlupů" a dohromady tvořících takové pyramidky nebo kopečky (podobně jako vnější povrch třeba u chřapáčů nebo řasnatek). Buňky téhle slabé vrstvy jsou pokryté amorfním pigmentem, od světle žlutých (např. ouško citronové) po velmi tmavě hnědé (např. ouško hnědé). A právě tenhle pigment je jedním z hlavních určovacích znaků - v Melzerovo činidle a ve slabém KOH u některých druhů mění barvu a/nebo se i pomalu rozpouští. Další znak je mycelium na bázi plodnice, hyfy můžou být "pocukrované" kousky pigmentu, který se taky musí testnout s MLZ i KOH.
Nicméně, možná je O. onotica určitelné i na základě méně znaků, možná se nemusí dělat všechny mikrochem. testy - zatím nemám ten rod pořádně nastudovaný. Jo a všechna ouška mají bázi vřecek pleurorhynchní (jako rybí ocásek, připojenou ke dvěma buňkám). Na tvém snímku to není jednoznačně vidět ani tak ani onak, vřecka jsou natočená bokem nebo mimo fokus.
