Kde hledat smrže, kačenky a ucháče a úvod do Geomykologie:-)
Autor: Forrest Run(m)
Kam na ně a jak při tom využít moderní technologie?;-)
Několik užitečných rad zájemcům o smrže, kačenky a ucháče obrovské:
Všeobecně doporučuji Český nebo Moravský Kras, Bílé Karpaty, Chřiby a lužní jaseninovo-jilmové lesy Podyjí a při cestě do Bratislavy Podunají.
Speciální smržovitou houbou je Terčovnice síťnatá (Disciotis venosa) Jejím prokazatelně nejoblíbenějším stanovištěm jsou podmáčená devětsilová pole kolem potoků, především na vápencem bohaté půdě, a pokud navíc nad devětsily rostou i jasany, máte tu vysokou šanci i na další druhy smržů!
Doba jejího růstu se kryje s kvetením devětsilu lékařského, ostatní smržovité a kačenky vyrážejí obvykle poněkud později, v době, kdy kvete dřín, dřišťál, petrklíč a jahodník.
Vedle vápencových oblastí budete největší úspěchy slavit na navětralém olivínovém čediči(bazaltu), jeho příbuzných bazických(a aby v bazické složce pokud možno převládal Ca nad K) (i metamorfovaných) vyvřelin a ze sedimentů se zaměřte především na křídu, mramor a v menší míře i dolomit.
Pochopitelně, nejde jen o to, jaké má která hornina pH. . . . jsou tu ještě důležitější faktory, jimiž je obsah biologicky dostupného vápníku a fosforu(na získávání P má většina mykorhizních hub unikátní enzymatickou mašinérii. . . . P není primárně určen pro ně, je pro jejich stromové a bylinné "parťáky". . . . bez fosforu rostlina netvoří třeba květy. . . . . . u hornin dále hraje roli i její tvrdost a erodovatelnost. . . . výše popsané vlastnosti taktéž mimo jiné ovlivňuje i pH substrátu, z "půdologického" hlediska vstupují do hry různé další faktory, jako je například rozdílná pufrovací schopnost různých typů (lesních) půd, výška půdního horizontu, hydrologie, svažitost terénu i antropogenní vlivy jako třeba extrémně hluboká orba před výsadbou stromků, . . . .
Nebudu se zde věnovat smržům rostoucím na mulčovací kůře-pokud je nenajdete na zahrádce, budou buď plné automobilových zplodin okolo silnic nebo budou navíc v záhoncích ulic a parků téměř jistě potřísněné od psů a bezdomovců-smrž jako správný askomycét roste relativně dlouho:2-3 týdny na stanovišti nejsou vzácností a za tu dobu se mu v "City never sleeps" může stát spoustu nehezkých věcí!;-)
Smrže jsou skoro striktně vázané na vápenaté půdy-nebo na místa, kam vápno navezl člověk. . . okolí vápenek, cementáren, ale i ruiny budov a nebo stará smetiště se stavebním nepořádkem-hledejte pod jasany, jilmy, vrbami, buky, (ptačími)třešněmi, ve starých sadech a zarostlých zahradách, v lužních lesích se zaměřte na místa s kopřivami a popencem-na posledně jmenovaných místech ve stejné době vyrážejí i první májovky!
Kačenky mají co se týče Ca+ i pH větší plasticitu, dají se najít i na neutrálních a vzácně dokonce i na kyselých půdách. . . . hledejte (opět) pod jasany, trnkami, vrbami (přednostně podél vodních toků), pod osikami(tam máte současně i dobrou šanci na ucháče (a na U. O. je záhodno se vypravit i do vzrostlých dobrav, ideálně s příměsí bříz) a jukněte se i pod třešněmi. . . . lesními "ptáčnicemi" i do starých třešňovek.
Úvod do Geomykologie
Asi nejužitečnější pomůckou pro určení, cože za minerály a horniny se vyskytuje na Vašich "MykoRevírech";-) nebo na místech, kam se chystáte, jsou tyto stránky:
Česká geologická služba: Lokalizační aplikace, verze 2. 0
Zde si najdete oblast, která Vás zajímá a levým myšítkem si v mapě označíte "Bod zájmu"(červený puntík), okolo které se Vám otevře GeoMapa.
To provedete tak, že kliknete vpravo na podlouhlý zelený buttonek "GEOLOGICKÁ MAPA 1:50 000 a pak už si jen navolíte přiblíření:
Volba přiblížení: "Velké přiblížení (3 x 3 km) | Střední přiblížení (5 x 5 km) | Menší přiblížení (7 x 7 km) | Jestě menší přiblížení (10 x 10 km) | Nejmenší přiblížení (15 x 15 km)"
Vypadá to strašlivě a nepřehledně?;-)
Jen žádnou paniku!
Pod mapou je vždy legenda, na na Wikipédii nebo zde v Geologické Encyklopedii najdete naprosto vyčerpávající informaci o konkrétních nerostech/horninách!
Komentáře
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času