Plodnice

Plodnice 20-100 mm široké, až 4 mm silné, ploše rozprostřené, nepravidelně zprohýbané, na roušku hnědé, olivově hnědé, červenohnědé až černohnědé, v mládí na přirůstajícím okraji bělavě až běložlutě plstnaté. Na spodní straně bělavé, k substrátu připojené mnoha kořenovitými houbovými vlákny.

Dužnina

Dužnina tuhá, kožovitá, bělavě světle hnědá. Chuť i vůně mírné, nevýrazné.

Důležité určovací znaky

Kořínkovité připojení k substrátu.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach bílý, krémový nebo nažloutlý. Výtrusy vřetenovité, bezbarvé, se dvěma nebo více olejovými kapkami, velikosti 22-40×8-11 µm.

Biotop

Roste roztroušeně, ve skupinách na zemi, nejčastěji na starších, zarůstajících spáleništích v jehličnatých lesích, především ve vyšších polohách. Hojnější v lokalitách těžby dřeva, kde byl spalován dřevní odpad.

Kdy roste

Vyrůstá od jara do podzimu, od května do konce října, někdy až do listopadu.

Možnost záměny

Destice chřapáčová (Discina ancilis (Pers. ) Sacc. ) - k substrátu připojena krátkým, často v zemi ponořeným třeněm

Vědecká/lidová synonyma

Rhizina inflata var. rhizophora Massee
Helvella inflata Schaeff. 1774
Rhizina inflata (Schaeff. ) Quél. 1886
Rhizina laevigata Fr. 1815
Rhizina laevigata var. laevigata Fr. 1815
Rhizina praetexta Ehrenb. 1818
Rhizina laevigata var. praetexta (Ehrenb. ) Pers. 1822
Rhizina inflata var. inflata (Schaeff. ) Quél. 1886

Význam

Jedlá, ale nepříliš chutná houba. Některými zdroji uváděná též jako nejedlá. Kolonizuje spálené lesní plochy a způsobuje kořenovou hnilobu a hromadné odumírání sazenic jehličnanů.

Literatura a zdroje

Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
www.biolib.cz
www.rogersmushrooms.com
www.mycologia.org
www.indexfungorum.org