O houbách

Ouško pestré
Otidea mirabilis (Bolonini et Jamoni)

Založil: kápo(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: téměř se nevyskytuje | Upravit

Ouško pestré
Autor fotografie: kápo

Plodnice

2-4cm vysoká, 2-5cm široká, kornoutovitá, až k bázi svisle rozčísnutá, z vnější, neplodné strany od mládí otrubičnatá, šedomodrofialová, s krátkým třeňem na bázi.

Hymenofor

na vnitřní straně kornoutovité plodnice se nachází hladké, až jakoby mastné výtrusné rouško, barvy v mládí hořčičně žluté, později od středu okrově oranžovějící, ve stáří až temně oranžové.

Třeň

krátký, do 5mm výrazně bíle plstnatý.

Dužnina

převážně okolo 1mm silná, mléko neronící.

Důležité určovací znaky

až k bázi rozčísnutá plodnice, hladký horčičně žlutý hymenofor kontrastující s otrubičnatou šedomodrofialovou sterilní částí, krátký bělavě plstnatý třeň a lodičkovité výtrusy.

Mikroskopické znaky

Podle pozorování Oldřicha Jindřicha publikovaného v Mykologických listech, Praha, no. 117, 2011.
Vřecka 150–200 × 9, 2–10, 3 mikrometry, válcovitá, operkulátní, neamyloidní.
Askospory 13–16 × 5, 4–7 mikrometrů, elipsoidní až trochu vřetenovité, s prohnutými póly,
hladké, se dvěma kapkami. Parafýzy hůlkovitě zahnuté, dlouhé jako vřecka,
přehrádkované, tenké, na špičce až 4, 6 mikrometrů široké.

Biotop

toto ouško je nejčastěji nalézáno na okrajích lesních cest, většinou pod náletovými listnáči, někdy také na okrajích mladých smrčin.

Kdy roste

podle dostupných informací, bylo několik jeho nálezů uskutečněno převážně v teplejších letních měsících.

Možnost záměny

Otidea subgrandis, Otidea bufonia, Otidea lilacina.

Další zajímavosti a postřehy

Toto ouško bylo popsáno teprve v r. 2001, první nález u nás učinil v r. 2006 Pavel Špinar v NPP Luční. Od té doby se podařilo tento druh potvrdit na několika málo dalších lokalitách.

Vědecká/lidová synonyma

Zpočátku bylo toto ouško u nás zmiňováno pod názvem ouško podivuhodné, později bylo na návrh Oldřicha Jindřicha přejmenováno na výstižnější ouško pestré.

Význam

nedostatečně zdokumentovaný nový druh, o jehož nálezu je třeba informovat mykologická pracoviště, aby bylo možno lépe zmapovat jeho výskyt u nás.

Literatura a zdroje

Mykologické listy, Praha, no. 117, 2011(článek Oldřicha Jindřicha), dále např. na www.nasehouby.cz (nález z lokality Luční),
www.hlasek.com (nález z lokality Luční), www.micobotanicajaen.com (španělský
nález z roku 2005), www.actafungorum.org a www.mycodb. fr.


  • Plodnice

  • Hymenofor


Nahrajte své fotografie