Klobouk

Klobouk je 3-7(10) cm široký, u mladých plodnic vyklenutý nebo sklenutý a s podvinutým okrajem. Později je klobouk rozložený, na středu vmáčklý až prohloubený většinou s výrazným kuželovitým hrbolem uprostřed. Často je nepravidelně laločnatě zprohýbaný s jemně svrasklým až vroubkovaným okrajem. Barva je tmavohnědá, černohnědá a někdy až černá. Pokožka je suchá, sametová až jemně plstnatá a nelepkavá.

Hymenofor

Lupeny jsou 3-5mm vysoké vysoké, středně husté, často zprohýbané, zoubkem sbíhavé na třeň. Zprvu jsou bílé, později krémové až světle okrové. Při poranění růžovějí, později cihlově skvrnatějí.

Třeň

Třeň je 4-10cm dlouhý a 0, 5-1, 2cm tlustý, válcovitý, plný, na vrcholu pod kloboukem krátce rýhovaný nebo žilnatý, na povrchu hladký až jemně sametový, na bázi porostlý bílou plstí. Barva je sépiově hnědá, tmavohnědá, černohnědá až černá.

Dužnina

Dužina je tence a až středně masitá, brzy křehká a lámavá, bílá, po poranění zvolna špinavě růžovějící a rezavějící. Vůně je příjemná, chuť mírně až nasládle oříšková. Mléko je u mladých plodnic hojné, bílé, při zasychání ve styku s dužinou růžovějící, s příjemně vůní a mírnou až nasládle oříškovou chutí. Výtrusný prach je krémový.

Důležité určovací znaky

tmavě hnědý až černý klobouk
v mládí bílé a později světle krémové lupeny
třeň stejné barvy jako klobouk
bílé až růžovějící mléko
růst pod smrky
výskyt v podhůří a vyšších polohách

Biotop

Ryzec černohlávek vyrůstá jednotlivě nebo ve skupinách od července do října v jehličnatých lesích pod smrky. Daří se mu hlavně v kyselých, mechatých smrčinách středních a vyšších poloh.

Kdy roste

Konec června až říjen.

Možnost záměny

Ryzec datlí (Lactarius picinus) - podobně zbarvený, rovněž jedlý, avšak ne příliš chutný. Od ryzce černohlávka liší obvykle větším hladkým kloboukem, který je téměř vždy bez hrbolu, jakoby sametově ojíněný, široce připojenými lupeny ke třeni, hladkým vrcholem třeně a mírně nahořklou palčivou chutí. Roste ve smrčinách, též ve smíšených smrko-březinách, spíše ve vyšších polohách.
Ryzec sazový (Lactarius fuliginosus) - od černohlávka se liší zejména biotopem, roste pod listnáči, zejména pod buky. Má klobouk bez hrbolu, béžové až okrové lupeny, bílé mléko chuti nejprve mírné, ale po chvíli hořké a mírně štiplavé.

Vědecká/lidová synonyma

Lactariella lignyota (Fr. ) J. Schröt. , in Cohn, Krypt. -Fl. Schlesien (Breslau) 3. 1(33–40): 544 (1889)
Lactarius lignyotus f. gracilis Bres. , Iconogr. Mycol. 8: tab. 386 (1929)
Lactarius lignyotus Fr. , Monogr. Lact. Suec. : 25 (1857) f. lignyotus
Lactarius lignyotus var. americanus A. H. Sm. & Hesler, Brittonia 14: 395 (1962)
Lactarius lignyotus var. canadensis A. H. Sm. & Hesler, Brittonia 14: 398 (1962)
Lactarius lignyotus var. hirtellus A. H. Sm. & Hesler, Brittonia 14: 396 (1962)
Lactarius lignyotus var. insignis A. H. Sm. & Hesler, Brittonia 14: 399 (1962)
Lactarius lignyotus Fr. , Nuovi Ann. Sci. Nat. : 25 (1857) var. lignyotus
Lactarius lignyotus var. parvulus A. H. Sm. & Hesler, Brittonia 14: 401 (1962)
Lactarius lignyotus var. tenuipes Peck, Ann. Rep. N. Y. St. Mus. nat. Hist. 38: 129 (1885)
Lactifluus lignyotus (Fr. ) Kuntze, Revis. gen. pl. (Leipzig) 2: 857 (1891)

Význam

Jedlá houba využitelná samostatně nebo ve směsích.